Media

Matky dětí by uvítaly více zkrácených úvazků …

Téma, které je součástí studie Porovnání regionální rodinné politiky JMK a Dolního Rakouska zaujalo i několik médií:

Matky dětí by uvítaly více zkrácených úvazků uvádí MotherClub.cz

Práce a zároveň péče o děti – rozebírají v pořadu Události v regionech (Brno)

Projekt ,,Možnosti rozvoje regionální rodinné politiky” – umožnil Národnímu centru pro rodinu porovnat život zaměstnaných matek v JMK a Dolním Rakousku.

Rakouské rodiny mají silnější hlas

Porovnání rodinné politiky v Dolním Rakousku a na jihu Moravy v rámci projektuMožnosti rozvoje regionální rodinné politiky”

Praha, 30. 09. 2019 – České rodiny neumí jednoznačně říci, co potřebují. A nezvládají svoje potřeby předkládat těm, kteří by jim mohli pomoci – tedy státním institucím. Vyplývá to z materiálu, který nechalo sestavit Národní centrum pro rodinu a v němž srovnává rodinnou politiku Dolního Rakouska a jižní Moravy. Zjištění však lze aplikovat na celou republiku – tvrdí.

Prohlášení Rodinného svazu ČR k diskusím o dotačním titulu MPSV: Dotace na podporu rodiny pro nestátní neziskové organizace v dotačním řízení Rodina

V poslední době, zejména od konference Fórum rodinné politiky pořádané MPSV, se množí protichůdné informace o budoucnosti dotačního titulu: od úvah o jeho zrušení až po jeho navýšení na 150% současné výše, jak předpokládá připravovaná aktualizace koncepce státní rodinné politiky.

Tato situace vzbuzuje existenční obavy nejen o osud subjektů poskytujících služby primární prevence, ale i o další směřování rodinné politiky.

Co očekáváme od nově zvoleného Evropského parlamentu

K běžným očekáváním, jako:           

  • posílení evropské integrace
  • zachování hospodářského růstu
  • vyřešení problémů spojených s migrací …..

máme ještě další očekávání. Považujeme za nutné, aby práce Evropského parlamentu podporovala členské státy v realizaci jejich národních rodinných politik.

Komentář ke směrnici Evropského parlamentu W-L-B

Evropský parlament přijal letos v dubnu směrnici o Rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob. Podporuje otce v péči o děti a flexibilní formy práce. Směrnice je vhodná pro trh práce, méně už pro fungování rodin. Hovoří o příjmu pečující osoby, ale pomíjí spolupráci obou rodičů, matky a otce, založenou na stabilním vztahu.

Vztahy nebo nákupy?

České „spotřební klima“ je výrazné. Nakoupíme u nás o nedělích i některých svátcích. V rámci Evropy držíme prvenství v počtu supermarketů na osobu. Proti západním sousedům svou otvírací dobu nijak zvlášť neomezujeme, naopak, Sněmovna zrušila zákaz prodeje o vybraných svátcích ve velkoobchodech.

Vztah Čechů k nakupování je vysoce nadprůměrný. Dokladem je prvenství v počtu supermarketů „na hlavu“. Navíc, na rozdíl od Rakouska, Německa nebo Slovenska, nemá regulovanou pracovní dobu o nedělích. České „spotřební klima“ je tedy výrazné. Jak ze strany zaměstnavatelů, kteří tím své zaměstnance drží „v šachu“, tak i nás, spotřebitelů, kteří těchto služeb hojně využíváme. Kam se ženeme my, Češi?

Stát rozdával peníze, ještě zbývá najít odpovědi na důležité otázky

Navýšení starobních důchodů v průměru o 900 Kč měsíčně, bylo jistě potřebné, ale je toto řešení spravedlivé k rodinám s dětmi,  nebylo možné ekonomickou situaci seniorů zlepšit jinak?  Navýšením důchodů  se dále prohloubilo již existující neuspokojivé ekonomické postavení rodin s dětmi. Do 1. ledna představoval čistý peněžní příjem na hlavu dvoudětné rodiny zaměstnanců asi 58% příjmu na osobu v rodině zaměstnance bez dětí, ale příjem důchodců tvořil 62%.

Prohlášení Národního centra pro rodinu a Rodinného svazu ČR k novele zákona č. 223/2016 Sb., Zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě (Sněmovní tisk 200).

Proti přijetí novely dokládáme následující skutečnosti:

Současný rozsah omezení prodejní doby zahrnuje pouze 7 svátků, což je pouze část státem uznaných svátků. Pokud navíc uvážíme, že u našich západních sousedů je podobně omezena prodejní doba i o nedělích, můžeme říci, že stávající ustanovení mají spíš symbolický charakter. Vypovídají o tom, že stát má zájem na tom, aby v několika málo dnech měli všichni, kteří o svém profesním nasazení nemohou rozhodovat sami, prostor pro realizaci svých životních zájmů, kam patří pro mnohé čas na vztahy. Takový signál je velmi užitečný, v neposlední řadě proto, že ČR ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi vykazuje druhý nejvyšší objem odpracované doby za týden.

Prohlášení prorodinných organizací ke společenské diskusi na téma péče o děti nerodičovskou osobou

Jako prorodinné organizace vítáme záměr sektorové priority 3 Horizontální podpora rodiny v rámci unijních politik, kterým ČR hodlá v průběhu předsednictví v radě EU věnovat zvláštní pozornost.

Celé prohlášení k přečtení zde.

Vyjádření Národního centra pro rodinu k novele občanského zákoníku umožňující uzavření manželství stejnopohlavním párům (Sněmovní tisk 201)

Navržená právní úprava představuje průlomový zásah do vůle zákonodárce tím, že oslabuje dosavadní uznání významu biologického rodičovství při založení rodiny jako jednoho z účelu manželství a právo dítěte vyrůstat se svými biologickými rodiči.

Komentář k přijetí Koncepce rodinné politiky

Velmi těsné přijetí Koncepce vystihuje její rozporuplnost. Nereflektuje skutečné potřeby společnosti a z nich vyplývající očekávání od rodiny, totiž stabilitu soužití a kvalitní výchovu mladé generace. Neoceňuje skutečnost, že většina rodin tato očekávání naplňuje.

Prohlášení Národního centra pro rodinu a Rodinného svazu ČR k ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, tzv. Istanbulské úmluvy

Česká republika podepsala dne 2. května 2016 tzv. Istanbulskou úmluvu. K probíhající a bohužel nedostatečné diskusi a následné ratifikaci Parlamentem ČR vydáváme následující prohlášení:

Nesouhlasíme s ratifikací Istanbulské úmluvy z těchto důvodů:

1) ratifikace Úmluvy nebude mít vliv na právní řád ČR v oblasti  prevence a potírání násilí

2) ratifikace přispěje k posílení nestability vztahů v rodině tím, že Úmluva pomíjí hodnotu párového života muže a ženy a nahrazuje je bojem proti blíže nevysvětleným genderovým stereotypům.

 

Prevenci a POTÍRÁNÍ NÁSILÍ VŮČI ŽENÁM, zejména v rodině, považujeme za jeden z klíčových úkolů současnosti. Sdílíme názor, že společnost dluží účinnou pozornost nejen samotným obětem, ale i finanční a morální podporu organizacím, které obětem pomáhají. Některé z těchto organizací vkládají do ratifikace Istanbulské úmluvy naději na změnu, očekávají i výrazné zlepšení práce soudů. Základním rysem Istanbulské úmluvy je boj proti násilí dosahovaný nedostatečně vysvětlenými prostředky. Z pohledu mezinárodních úmluv i našeho právního řádu je toto téma ošetřeno dostatečně.

Naopak považujeme za důležité poukázat na jiný dopad Úmluvy, snahu legitimizovat nový způsob chápání člověka. Důraz se přesouvá od muže a ženy jako bio-psycho-sociální a spirituální jednotky k pojmu „gender“. Je pozoruhodné, že „gender“ je historicky poprvé v Úmluvě definován a Úmluva je v tomto kontextu citována i v nedávno přijatém usnesení Evropského parlamentu zaměřeného na obchodní dohody EU, tedy v prostředí, které s problematikou domácího násilí nesouvisí.

Máme obavy z toho, že bude díky ratifikaci Úmluvy ještě více zpochybňována nezbytnost spolupráce muže a ženy při plození, rození a výchově dětí. Společnost NEOCEŇUJE A NEPOJMENOVÁVÁ TO, CO JE PRO JEJÍ přežití nezbytné – VZTAHY V RODINĚ. Ve snaze nikoho nediskriminovat vytváří podmínky pro individuální, životní volby. Bohužel při tom pomíjí biologické a psychosociální danosti pohlaví. V tomto ohledu je Úmluva proti zájmům většinové společnosti, kdy muži a ženy usilují o budování stabilního soužití (manželství) a zázemí pro děti.

V Brně dne 20.6. 2018

Marie Oujezdská, ředitelka NCR

Jan Zajíček, předseda Rodinného svazu ČR

Stanovisko k novele zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (Sněmovní tisk č. 713)

Cílem novely je zrušit anonymní dárcovství spermatu a tak především vyloučit biologické příbuzenství anonymního dárce, zabránit manželství mezi příbuznými, ale i upravit maximální počet spermií u jednoho dárce, a především zaručit dítěti právo znát biologického rodiče.

Zamyšlení: Také se domníváte, že je česká rodina v krizi?

Na přelomu srpna a září 2017 proběhla v Plzni dvoudenní akce pořádána MPSV pod názvem Fórum rodinné politiky. Ministerstvo o jejím průběhu informovalo tiskovou zprávou s následujícím titulkem:

Odborníci, politici a občané budou společně hledat cesty z krize české rodiny

V textu najdeme například i tyto formulace:

Podle dostupných čísel a dat je česká rodina v krizi. Dlouhodobě klesá porodnost, polovina dětí se rodí mimo manželství, téměř polovina manželství se rozvádí, populace stárne.  Již nyní máme osmnáct procent lidí starších 65 let a v roce 2030 to bude čtvrtina obyvatel. Čtyřicet procent žen zažilo nějakou formu domácího násilí a téměř čtvrtina rodin jsou rodiny samoživitelské. Ženy mají problém vrátit se po mateřské na trhu práce a najít odpovídají uplatnění, jsou více ohroženy chudobou.

Konference jsme se aktivně účastnili, a ačkoliv nechceme ani v nejmenším znevažovat situaci mnoha rodin, které jsou v ekonomické či sociální nouzi, a ačkoliv čísla o výskytu domácího násilí považujeme za alarmující (ale to je na samostatný článek), nabízíme trochu jiný pohled na situaci české rodiny, než jen kritický. Demografický vývoj a stárnutí populace jsou jevy, které nepostihují pouze českou společnost, ale týkají se také ostatních zemím EU a současně jsou fenoménem souvisejícím úzce s ekonomicky vyspělou společností, která současně nečelí žádnému závažnému ohrožení. V této souvislosti je snad vhodnější mluvit o trendu či vývoji, než o krizi, protože se jedná o jevy předvídatelné.

Společné prohlášení Asociace center pro rodinu a Sítě mateřských center k návrhu diferenciace sazeb sociálního pojištění podle počtu vychovávaných dětí.

Probíhající diskuse o návrhu ukazuje, nakolik v naší zemi již došlo ke změně paradigmatu dotýkajícího se zakládání rodiny: mít děti není samozřejmost, ale výsledek rozhodnutí. Rozhodnutí investovat, i finanční prostředky, do vztahů. Většina mladých lidí vnímá jejich hodnotu, ale ne všichni mají odvahu překonávat překážky, které jim klade do cesty společnost i legislativní podmínky

Považujeme za spravedlivé, aby dětní i bezdětní vynakládali srovnatelné náklady na svoji existenci. Vycházíme z toho, že:

Tisková zpráva k ukončení projektu Z_Anima

Projekt Z_ANIMA po dvou letech úspěšné realizace v závěru loňského roku skončil, jeho výstupy ale stále můžete najít na našem webu a inspirovat se jimi při své práci v oblasti slučitelnosti rodiny a zaměstnání a podpory pečujících osob. Národní centrum pro rodinu uvítá jakékoliv náměty či připomínky k tématu, se kterými se na nás obrátíte. Přejeme partnerům, společnostem zapojeným do projektu i všem osloveným hodně invence a odvahy při vytváření respektujícího prostředí a vstřícných podmínek pro všechny, kdo kromě svého profesního růstu pečují také o blaho potřebných.

TISKOVÁ ZPRÁVA

 

Tisková zpráva k ukončení projektu M_Anima

Projekt mezinárodní spolupráce na podporu flexibilního vzdělávání žen na rodičovské dovolené M_ANIMA končí k 31. 8. 2013.
Tiskovou zprávu k ukončení projektu najdete zde»

logo m anima

Stanovisko NCR k dokumentům Rady Evropy a Evropského parlamentu, které se vztahují k podpoře sexuálního a reprodukčního zdraví, vydaných v lednu a únoru roku 2010

Dne 29.1.2010 byla v Parlamentním shromáždění Rady Evropy(dále PS) schválena zpráva britské poslankyně Christine Mc Cafferty s názvem Patnáct let od akčního programu Mezinárodní konference o populaci a rozvoji – Fifteen years since the International Conference on Population and Development Programme of Action – jako Doporučení 1903 (2010) a 10. února 2010 schválil Evropský parlament usnesení o rovnosti mezi ženami a muži v Evropské unii (2009/2101(INI), podle návrhu belgického poslance Marca Tarabelly.

Jako organizace zasazující se o společenskou podporu rodiny,  nerozumíme deklarovanému důrazu Doporučení, které se v čl. 1 zaměřuje  „více na potřeby a práva jednotlivců než na dosažení demografických cílů.“ Domníváme se, že je v první řadě potřebné hledat takové nástroje, které mají za cíl jak pomoc jednotlivcům, tak současně neničit zdroje společenské prosperity, jako je rodina naplňující svoje funkce.