04. leden 2019

Prohlášení Národního centra pro rodinu a Rodinného svazu ČR k novele zákona č. 223/2016 Sb., Zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě (Sněmovní tisk 200).

Proti přijetí novely dokládáme následující skutečnosti:

Současný rozsah omezení prodejní doby zahrnuje pouze 7 svátků, což je pouze část státem uznaných svátků. Pokud navíc uvážíme, že u našich západních sousedů je podobně omezena prodejní doba i o nedělích, můžeme říci, že stávající ustanovení mají spíš symbolický charakter. Vypovídají o tom, že stát má zájem na tom, aby v několika málo dnech měli všichni, kteří o svém profesním nasazení nemohou rozhodovat sami, prostor pro realizaci svých životních zájmů, kam patří pro mnohé čas na vztahy. Takový signál je velmi užitečný, v neposlední řadě proto, že ČR ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi vykazuje druhý nejvyšší objem odpracované doby za týden.

Možnost prodeje v prodejnách s rozlohou pod 200m2, neznamená, že této možnosti prodejci skutečně chtějí využívat. Spíš naopak. Díky tomu, že se nemusí malé prodejny obávat konkurenčního znevýhodnění ze strany supermarketů, mohou si dovolit o svátcích svoji pracovní dobu omezit.

Dokládá to i stanovisko družstev CBA.CZ sdružující 900 maloobchodních prodejen s ročním obratem téměř dvě miliardy, které se chce zasadit i o omezení nedělního prodeje s cílem udržení malých prodejen na venkově. Sousední země jako jsou Rakousko, Německo, Polsko a zvažuje i Slovensko naopak mají zavřeno i o nedělích a jsou to destinace, které čeští občané právě z důvodu klidu vyhledávají nejčastěji.

Vzhledem k připravovanému návrhu zákona (ST 275), který má v úmyslu zákon o prodejní době zrušit, jsme přesvědčeni, že předkládaná novela je pouze určitý předstupeň zrušení zákona. Pokud by byl dva roky přijatý zákon o prodejní době zrušen, dojde k popření tvrzení v důvodové zprávě novely obsažené ve ST 200. Případné rozhodnutí zákonodárce přijmout novelu obsaženou ve ST 200 a posléze i zrušení zákona budeme vnímat jako krok, který by narušil důvěru občanů v právní stát, jehož znakem je mimo jiné i tzv. Zásada právní jistoty (zákony se vyznačují určitou stabilitou a nejsou zásadně měněny nebo rušeny v krátkém čase).