26. září 2017

Zamyšlení: Také se domníváte, že je česká rodina v krizi?

Na přelomu srpna a září 2017 proběhla v Plzni dvoudenní akce pořádána MPSV pod názvem Fórum rodinné politiky. Ministerstvo o jejím průběhu informovalo tiskovou zprávou s následujícím titulkem:

Odborníci, politici a občané budou společně hledat cesty z krize české rodiny

V textu najdeme například i tyto formulace:

Podle dostupných čísel a dat je česká rodina v krizi. Dlouhodobě klesá porodnost, polovina dětí se rodí mimo manželství, téměř polovina manželství se rozvádí, populace stárne.  Již nyní máme osmnáct procent lidí starších 65 let a v roce 2030 to bude čtvrtina obyvatel. Čtyřicet procent žen zažilo nějakou formu domácího násilí a téměř čtvrtina rodin jsou rodiny samoživitelské. Ženy mají problém vrátit se po mateřské na trhu práce a najít odpovídají uplatnění, jsou více ohroženy chudobou.

Konference jsme se aktivně účastnili, a ačkoliv nechceme ani v nejmenším znevažovat situaci mnoha rodin, které jsou v ekonomické či sociální nouzi, a ačkoliv čísla o výskytu domácího násilí považujeme za alarmující (ale to je na samostatný článek), nabízíme trochu jiný pohled na situaci české rodiny, než jen kritický. Demografický vývoj a stárnutí populace jsou jevy, které nepostihují pouze českou společnost, ale týkají se také ostatních zemím EU a současně jsou fenoménem souvisejícím úzce s ekonomicky vyspělou společností, která současně nečelí žádnému závažnému ohrožení. V této souvislosti je snad vhodnější mluvit o trendu či vývoji, než o krizi, protože se jedná o jevy předvídatelné.

 Také další údaje, poukazující na krizi rodiny, by zasloužily pozitivnější interpretaci. V úplných rodinách žije kolem 80% dětí a české ženy – matky školních dětí mají druhou nejvyšší zaměstnanost ze zemí OECD. Závažné skutečnosti zmiňované v tiskové zprávě jsou bezesporu důležitým východiskem k zamyšlení nad efektivními opatřeními rodinné politiky, přesto je ale otázkou, zda by významní aktéři české rodinné politiky, v první řadě ministerstvo, které ji má v gesci, nemohlo ovlivnit společenský diskurs o rodině také volbou způsobu, jak bude o této problematice komunikovat. Slovo „krize“ má ve veřejném prostoru neblahé účinky a spoustu negativních konotací. Když budete pořád dokola opakovat, že je blbá nálada, bezpečně jí docílíte. Úkolem společensky významných subjektů je spíše přinášet vyvážený pohled spolu s nadějí. Přitom sama skutečnost, že se konalo dvoudenní setkání aktérů rodinné politiky, svědčí o rostoucím zájmu o ni. V jaké situaci budeme mluvit o stavu české rodiny jako o ne-krizi? Až stoupne porodnost? Ubude rozvodů? A když se nic z toho nestane, bude česká rodina v krizi pořád? 78% rodin je úplných a jsou z 88,6% založeny na manželství. Plyne z toho, že je rodina v krizi?