Rodina a politika

Dobrovolnictví jako nástroj rodinné politiky v ČR a v Evropě

Národní centrum pro rodinu si Vás dovoluje pozvat na odborný seminář Dobrovolnictví jako nástroj rodinné politiky v ČR a Evropě, který se koná v pondělí 7. října 2019 v Poslanecké sněmovně PČR.

Seminář je zacílen na možnosti rozvoje politiky dobrovolnictví v kontextu rodinné seniorské politiky.

Záštitu přijali poslankyně a poslanci Parlamentu České republiky Miroslava Němcová, Pavla Golasowská, Jana Krutáková a Jan Bauer.

Téma bylo zvoleno s ohledem na demografický vývoj společnosti. Je zřejmé, že demografický vývoj bude v blízké budoucnosti klást mimořádné nároky na mezigenerační soužití.

Slavnostní ukončení projektu Možnosti rozvoje regionální rodinné politiky

Národní centrum poro rodinu Vás srdečně zve na slavnostní ukončení projektu “Možnosti rozvoje regionální rodinné politiky”, jehož součástí bude představení brožury zaměřené na srovnání rodinné politiky v Rakousku a v ČR.

Termín a místo konání: 4.10.2019 Café Práh, Ve Vaňkovce 1, Brno

Rodinná politika na Slovensku

Jaký význam mohou sehrát regiony, města, obce a lokální komunity pro lepší život rodin? Inspiraci, jak vytvářet prorodinné klima, sdíleli účastníci mezinárodní konference, iniciované někdejší europoslankyní Annou Záborskou. K tématu “Samospráva pre rodinu” promluvil v pondělí 3. června 2019 v Bratislavě předseda Fóra rodinných sdružení v Itálii Roberto Bolzonaro, referent pro rodinou politiku krajského úřadu Jihomoravského kraje České republiky Bořivoj Sekanina, vedoucí manažerka rakouské firmy Familie & Beruf Management Elisabeth Wenzel a politici všech úrovní.

Týden pro rodinu 2019

Rodinný svaz (Alogo.jpgsociace center pro rodinu) vyhlásil v roce 2019 už 12.  ročník Týdne pro rodinu, týdne plného událostí, barev a příležitostí k setkávání a společně trávenému času. Téma letošního ročníku bylo Rodina má cenu a proběhl mezi 13. – 19. 5. 2019.

Týden pro rodinu je každoročně vyhlašován tak, aby zahrnoval 15. květen, tedy den, který byl OSN vyhlášen Mezinárodním dnem rodiny.

Komentář ke směrnici Evropského parlamentu W-L-B

Evropský parlament přijal letos v dubnu směrnici o Rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob. Podporuje otce v péči o děti a flexibilní formy práce. Směrnice je vhodná pro trh práce, méně už pro fungování rodin. Hovoří o příjmu pečující osoby, ale pomíjí spolupráci obou rodičů, matky a otce, založenou na stabilním vztahu.

Projekt Možnosti rozvoje regionální rodinné politiky

Národní centrum pro rodinu začalo realizovat projekt Možnosti rozvoje regionální rodinné politiky, který je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj. Hlavní cíl projektu je vzájemná výměna zkušeností a podpora možnosti rozvoje občanské společnosti v oblasti regionální rodinné politiky.

Cesta za společenskou odpovědností – Z-Anima

Podpora prorodinného klimatu u zaměstnavatelů

Projekt Z _ANIMA pokračoval v roce 2018 v osmi firmách díky poskytnuté dotaci z Jihomoravského kraje. Projekt je určen zaměstnavatelům na podporu jejich strategie společenské odpovědnosti. Cílem projektu je zlepšit podmínky zaměstnaných pro harmonizaci rodiny a zaměstnání a obohatit firemní kulturu.

Těšíte se na život bez práce?

Nebo lépe řečeno: „Dovedete si představit, že za nás budou pracovat roboti?“ Potřebuje člověk (vůbec) pracovat? Máte strach z budoucnosti bez pracovních příležitostí? A kde jekřesťanská naděje, jaký má obsah?

Audit Rodina a zaměstnání

Národní centrulogo1.pngm pro rodinu se stalo odborným garantem pro Audit Rodina a zaměstnání. Tento audit je již řadu let uplatňován v Německu, Rakousku a Itálii. Firemní kultura v těchto zemích spojená s prorodinnou personální politikou se rozšířila do společenského povědomí a certifikát auditu je známkou pozitivního přístupu ke slaďování pracovního a rodinného života a také známkou společenské odpovědnosti, kterou ve vztahu k zaměstnancům firmy prokazují. Jinými slovy, propůjčený certifikát zvyšuje prestiž a důvěryhodnost společností. Hlavním cílem auditu je rozvoj a optimalizace prorodinně orientované personální kultury a zahájení diskuze vedoucí k tvorbě opatření napomáhajících harmonizaci rodiny a profese. Přínosem pak bude zvýšení motivovanosti zaměstnanců a podpora ekonomických zájmů společnosti. Více informacích se dozvíte na stránkách auditu http://rodinazamestnani.cz

Odborná platforma Mikrojesle a Národní centrum pro rodinu

V průběhu roku 2016 se Národní centrum pro rodinu podílelo na spolupráci odborné platformy MPSV, jejímž cílem bylo nastavení parametrů služby nerodičovské péče o nejmenší děti, tzv. mikrojeslí. NCR se dlouhodobě věnuje přenosu dobré zahraniční praxe, v tomto případě jsme se inspirovali zejména rakouským a německým vzorem „denních matek a otců“ (Tagesmutter, Tagesvater).

Platforma pracovala na analýze dosavadních forem nerodičovské péče a na vhodném profesním profilu pečujících osob, současně probíhala velmi dynamická diskuse o tom, jaké má mít poskytovaná služba parametry. Současně s prací odborné platformy už vznikaly první mikrojesle podporované z prostředků ESF.

Jistou dobu se zdálo, že zájmem platformy je vymezení parametrů dvou typů služby: mikrojeslí (pod tím názvem si snadno představíme malou, maximálně čtyřčlennou skupinu dětí ve věku 6 měsíců až tři roky, o které pečuje více pečujících) a podobné služby poskytované v soukromí, v bytě pečující osoby, která má ve skupině případně i vlastní děti. Současně jsme upozorňovali na odlišný charakter a cíle péče o takhle malé děti: nejde o vytvoření prostoru pro návrat pečujícího rodiče na trh práce, protože tak malé děti by měly strávit v nerodičovské péči maximálně jednotky hodin týdně (viz výstupy ze semináře o nerodičovské péči, který NCR uspořádalo na podzim 2017). Připomínali jsme osvědčenou zahraniční praxi, kdy ve skupině denních matek jsou děti v širším věkovém rozpětí, takže to připomíná spíš sourozeneckou skupinu, a upozorňovali jsme i na to, že služba „denních matek“ je vnímána jako doplňková, pokrývající např. situace, kdy rodiče potřebují navštívit lékaře, vzdělávat se, nebo mít bezpečné místo pro starší dítě mezi školním vyučováním a kroužkem.

V podobném duchu jsme zpracovali i příspěvek o zahraniční praxi a doporučení pro její možný přenos do českého prostředí, který měl být součástí analýzy pečujících osob. Současně vznikal návrh na legislativní a systémové uchopení tohoto nového typu péče o děti. Ani jeden z materiálů není na webových stránkách odborné platformy uveden, přinášíme tedy alespoň pracovní verzi „Analýzy a a zhodnocení dosavadního systému vzdělávání osob pečujících o malé děti“, do níž jsme přispěli kapitolou o zahraničních zkušenostech.