10. červen 2019

XVIII. ročník mezinárodní konference o rodinné politice: “Evropské trendy v mezigeneračním dialogu”


se uskutečnil v prostorách Senátu Parlamentu ČR v pondělí 27. května 2019.

Nabízíme přednesené příspěvky a videozáznam z konference:

Videozáznam z celé konference

Mgr. Šárka Jelínková – 1. místopředsedkyně senátorského klubu KDU-ČSL, slavnostní zahájení, video

Ing. Michaela Šojdrová poslankyně Evropského parlamentu – Dialog s mládeží z pohledu europoslankyně video 0:10.40

Mgr. Bohumil Kartous, Ph.D. – Kde se bere vzdělání, video 0:45:34

dr. Johannes Berchtold – Strategie práce s mládeží v Rakousku, video 1:27:20

Ïng. Mgr. Marie Nováková – Máme si co říct? Mezigenerační dialog – jak ho vnímají maldí 13-18 let, video 1:50:11

Sarah Prenger – Podmínky trhu práce a potřeby mladých z evropské perspektivy, video 2:25:32

Mgr. et Mgr. Jana Veselá – Trh práce a reprodukční chování mladých žen, video 2:45:42

Mgr. Zuzana Wildová – Strukturovaný dialog – možnost zapojení mladých do rozhodování o sobě samých, video 3:15:40

Shrnutí konference:

V současné době již není potřeba obhajovat potřebnost rodinné politiky ani její průřezovost. Pozornost věnujeme slučitelnosti rodiny a zaměstnání, rodičovskému příspěvku, prevenci patologických jevů v rodině, mezigenerační solidaritě.

Zbývá ale ještě mnoho hledání: při diskusích o možnostech ovlivňování demografického vývoje cítíme čím dál větší bezradnost. O to složitější úvahy jsou nad důchodovou reformou a zabezpečení fungování zdravotních systémů v blízké budoucnosti.

Myslím, že úskalím současné rodinné politiky je její poněkud jednostranné zaměření na problémy současnosti na úkor snah zabezpečit udržitelný rozvoj. A ten není myslitelný bez mladých lidí.

Proto jsme se v letošním roce odvážili vyjít ze známého okruhu témat a dát prostor pedagogům, stratégům pro práci s mládeží a, především, samotným mladým lidem, kteří řeší problémy trhu práce a věnují se tématům vzešlým z dialogu na úrovni Evropské unie. Budeme rádi, pokud se podaří obohatit stávající diskusi o další úhly pohledu.

Cílem konference bylo hledat odpovědi na otázku, i když jistě ne vyčerpávajícím způsobem, na co ještě zaměřit pozornost rodinné politiky, zejména s ohledem na přání a potřeby mladých lidí.

Konkrétní výstupy:

  • Rodina a škola: nepochopení vzdělávacího systému, ze strany společnosti i rodičů: já rodič mám zásadní vliv na vzdělání dítěte – formuji sebedůvěru, podporuji sebepoznání a zakládám vztah k okolnímu světu, který bude založen na důvěře nebo nedůvěře, podle Coleman Report 1966 říká, že kvalita vzdělání je prvořadě závislá na kvalitě rodiny a následně na prestiži školy (z vystoupení B. Kartouse)
  • K výchově a vzdělání patří i občanské kompetence – umění vést dialog a občanská angažovanost. Byl představen projekt Strukturovaný dialog s mládeží, který podporuje participaci mládeže na řešení základních společenských témat: vzdělávání, zaměstnávání, udržitelný rozvoj, duševní zdraví a pohoda atd. Jak připomněla národní koordinátorka Z. Wildová, rodina prochází většinou témat, ale není (bohužel) tématizována. Za zvýšení účasti mládeže v komunální politice se přimlouvala europoslankyně M. Šojdrová a navrhla snížení věku pro možnost kandidatury v komunálních volbách.
  • Příklad strategie práce s mládeží nabídl rakouský host, vedoucí odboru strategických otázek politiky mužů. Příkladem dobré praxe byl již samotný fakt existence takového odboru. Dr. Berchtold hovořil o vzdělávání chlapců, jehož cílem je nabízet možnosti pro získávání vzorů a inspirací pro volbu povolání, zapojení v občanském životě i rodině s cílem převzít odpovědnost ve svém životě.
  • Marie Nováková konstatovala, že děti jsou takové, jaká je rodina (primárně), škola a společnost. Poznamenala, že nejde o prosazování konvergence evropských rodinných politik, ale i o přijetí a podporu myšlenek podporujících rodinu. Tj: vychovávat k lásce, pomáhat rodičům, aby měli děti, které si přejí, uznávat a podporovat právo rodičů na jejich výchovu, valorizovat finanční podporu, zajišťovat pomoc v případě krize, zabezpečit rodičovskou dovolenou, podporu při péči o staré, postižené a nemocné…a podporovat manželství jako trvalý vztah.
  • Sarah Prenger požadovala: rámcové podmínky na ochranu volného času – zachovávání nejvýše povolené pracovní doby – právo a povinnost nebýt dosažitelný, ochranu dne pracovního klidu, vice volného času na rodinný život a občanskou angažovanost cestou zkracování pracovní doby. To vše s cílem větších možností plánovat vlastní život, a zrovnoprávnit práci a lidsky důstojný život
  • Jana Veselá hovořila ze své personalistické i osobní praxe o tom, že osobnostní a profesní rozvoj i aktivní vstup na trh práce po ukončení studijní dráhy jsou u mladých osob považovány za určitou normu, která je společensky velmi pozitivně nahlížena a hodnocena. Naproti tomu jako o normě a pomyslné „lukrativní nabídce“ není možné hovořit v rámci úvah o rodičovství mladých žen. Tato nelukrativnost plyne z úkolů a odměn v rámci péči o dítě a domácnost na mateřské a následně rodičovské dovolené. K ní patří nepřetržitá pracovní doba, neustálá změna v požadavcích od zaměstnavatele – kterým se stane dítěte, nemožnost vzít si sick-day, ale i platové ohodnocení, které při úvaze nad prací 24hodin denně 7 dní v týdnu a délce rodičovské dovolené 3 roky vychází zhruba na 10 korun za hodinu. Není tedy divu, že při této čistě pragmatické úvaze mladé ženy odloží založení rodiny na dobu „za čas“. Tedy na dobu, kdy je rodičovství a mateřství z pohledu společnosti „normálnější“. Hlavní problém vnímá v tom, že aktuální situace na trhu práce vlastně nenabízí ideální dobu, kdy se stát matkou. Stát by měl protlačovat mladé rodiny jako normu.

Program konference.