10. červen 2019

XVIII. ročník mezinárodní konference o rodinné politice: “Evropské trendy v mezigeneračním dialogu”


se uskutečnil v prostorách Senátu Parlamentu ČR v pondělí 27. května 2019.

Nabízíme přednesené příspěvky a videozáznam z konference:

Videozáznam z celé konference

Mgr. Šárka Jelínková – 1. místopředsedkyně senátorského klubu KDU-ČSL, slavnostní zahájení, video

Ing. Michaela Šojdrová poslankyně Evropského parlamentu – Dialog s mládeží z pohledu europoslankyně video 0:10.40

Mgr. Bohumil Kartous, Ph.D. – Kde se bere vzdělání, video 0:45:34

dr. Johannes Berchtold – Strategie práce s mládeží v Rakousku, video 1:27:20

Ïng. Mgr. Marie Nováková – Máme si co říct? Mezigenerační dialog – jak ho vnímají maldí 13-18 let, video 1:50:11

Sarah Prenger – Podmínky trhu práce a potřeby mladých z evropské perspektivy, video 2:25:32

Mgr. et Mgr. Jana Veselá – Trh práce a reprodukční chování mladých žen, video 2:45:42

Mgr. Zuzana Wildová – Strukturovaný dialog – možnost zapojení mladých do rozhodování o sobě samých, video 3:15:40

Shrnutí konference:

V současné době již není potřeba obhajovat potřebnost rodinné politiky ani její průřezovost. Pozornost věnujeme slučitelnosti rodiny a zaměstnání, rodičovskému příspěvku, prevenci patologických jevů v rodině, mezigenerační solidaritě.

Zbývá ale ještě mnoho hledání: při diskusích o možnostech ovlivňování demografického vývoje cítíme čím dál větší bezradnost. Úvahy nad důchodovou reformou a zabezpečení fungování zdravotních systémů v blízké budoucnosti jsou nezbytné.

Úskalím současné rodinné politiky je její poněkud jednostranné zaměření na problémy současnosti, na úkor snah zabezpečit udržitelný rozvoj. A ten není myslitelný bez mladých lidí.

Proto jsme se v letošním roce odvážili vyjít ze známého okruhu témat a dát prostor pedagogům, stratégům pro práci s mládeží a samotným mladým lidem, kteří řeší problémy trhu práce a témata vzešlá z dialogu na úrovni Evropské unie. Budeme rádi, pokud se podaří obohatit stávající diskusi o další úhly pohledu.

Cílem konference bylo hledat odpovědi na otázku, i když jistě ne vyčerpávajícím způsobem, na co ještě zaměřit pozornost rodinné politiky, zejména s ohledem na přání a potřeby mladých lidí.

Konkrétní výstupy:

  • Rodina a škola: Bohumil Kartous se zabýval rolí rodičů ve vzdělávacím systému: rodiče pořád mají zásadní vliv na vzdělání dítěte – formují sebedůvěru, podporuji sebepoznání a vztah dítěte k okolnímu světu, který bude založen na důvěře nebo nedůvěře. (podle Coleman Report 1966 říká, že kvalita vzdělání je prvořadě závislá na kvalitě rodiny a následně na prestiži školy)
  • K výchově a vzdělání patří i občanské kompetence – umění vést dialog a občanská angažovanost. Projekt Strukturovaný dialog s mládeží, představila národní koordinátorka Zuzana Wildová. Projekt podporuje participaci mládeže na řešení základních společenských témat: vzdělávání, zaměstnávání, udržitelný rozvoj, duševní zdraví a pohoda atd. Rodina prochází většinou témat, ale není (bohužel) tématizována. Za zvýšení účasti mládeže v komunální politice se přimlouvala europoslankyně Michaela Šojdrová, včetně možnosti snížení věku pro kandidaturu v komunálních volbách.
  • Příklad strategie práce s mládeží nabídl rakouský host, vedoucí odboru strategických otázek politiky mužů. Příkladem dobré praxe byl již samotný fakt existence takového odboru. Dr. Berchtold hovořil o vzdělávání chlapců, jehož cílem je nabízet možnosti pro získávání vzorů a inspirací pro volbu povolání, zapojení v občanském životě i rodině s cílem převzít odpovědnost.
  • Marie Nováková konstatovala, že děti jsou takové, jaká je rodina (primárně), škola a společnost. Poznamenala, že nejde o prosazování konvergence evropských rodinných politik, ale i o přijetí a podporu myšlenek podporujících rodinu. Tj: vychovávat k lásce, pomáhat rodičům, aby měli děti, které si přejí, uznávat a podporovat právo rodičů na jejich výchovu, valorizovat finanční podporu, zajišťovat pomoc v případě krize, zabezpečit rodičovskou dovolenou, odporu při péči o staré, postižené a nemocné…a podporovat manželství jako trvalý vztah.
  • Sarah Prenger požadovala: rámcové podmínky na ochranu volného času – zachovávání nejvýše povolené pracovní doby – právo a povinnost nebýt dosažitelný, ochranu dne pracovního klidu, vice volného času na rodinný život a občanskou angažovanost cestou zkracování pracovní doby. To vše s cílem větších možností plánovat vlastní život, a zrovnoprávnit práci a lidsky důstojný život.
  • Jana Veselá hovořila ze své personalistické i osobní praxe o tom, že osobnostní a profesní rozvoj a po ukončení studií i aktivní vstup na trh práce je u mladých považován za určitou normu, která je společensky pozitivně hodnocena. Naproti tomu zdaleka není normou uvažovat po studiu o rodičovství. Nízká prestiž rodičovství plyne z náročnosti péče o dítě a domácnost na mateřské a následně rodičovské dovolené. Nepřetržitá pracovní doba, ale i platové ohodnocení, které při úvaze nad prací 24hodin denně 7 dní v týdnu a délce rodičovské dovolené 3 roky vychází zhruba na 10 korun za hodinu. Při této pragmatické úvaze mladí odkládají založení rodiny na dobu „za čas“. Tedy na dobu, kdy je rodičovství a mateřství z pohledu společnosti „normálnější“. Hlavní problém je v tom, že trh práce rozhodně nenabízí ideální dobu pro rodičovství. Ideální by bylo nastavit vnímání mladých rodin jako normu pro trh práce již na státní úrovni.

Program konference.