se jmenuje leták představující priority Rodinného svazu ČR a Národního centra pro rodinu

Dluhy jsme nazvali dlouho opomíjené hodnoty ze strany státu:

• vztahy v rodině
• ocenění rodiny a neplacené práce, bez které se neobejde žádná rodina ani žádná společnost
• čas pro rodinu

Protože nejde o peněžní dluhy, může se zdát, že ani neexistují. S dopady dlouhodobého nezájmu o vztahy, ocenění a čas se ale setkáváme všichni:

• 4 z 5 párů, které navštíví v době krize psychologickou poradnu, přichází pozdě
• nejméně 33 000 dětí přichází ročně rozpadem soužití rodičů o úplnou rodinu
• lidé nenaplňují svoje rodinná přání, pokud by tomu tak bylo, Česká republika by nevymírala a nestárla
• matky na rodičovské dovolené čelí nebezpečí ztráty zdravého sebevědomí
• více než 51% rodičů by si přálo trávit více času se svými dětmi
• máme jednu z nejvyšších zaměstnaností žen v Evropě.

Proto jako organizace, které pracujíc s rodinami a které se dlouhodobě zabývají rodinnou politikou, požadujeme:

1. profesní vytížení rodičů malých dětí má být výsledkem jejich svobodné volby: stát má vytvářet takové podmínky, aby si rodiče mohli volit, kolik času chtějí věnovat profesi a kolik rodině
2. volba zkráceného úvazku nesmí znamenat ohrožení chudobou: 60%matek nejmenších dětí by si přálo pracovat na zkrácený úvazek. Práce na zkrácený úvazek s sebou přináší i znevýhodnění: příjem je menší, ale režijní náklady (jako doba strávená na cestě, jízdné atd.) jsou téměř stejné. K tomu se nižší výdělek může negativně projevit na budoucím výši důchodu. Proto je nutné, aby se pro realizaci zkrácených úvazků zavedla i další opatření, v neposlední řadě, aby se nezapomnělo na podporu zaměstnavatelů, kteří zkrácené úvazky nabízí.  
3. péče o nejmenší děti v rodině nesmí znamenat diskriminaci: Rodičovský příspěvek má nahrazovat ušlý výdělek (alespoň částečně). Nemá opodstatnění, pokud je vyplácen rodiči, který dává dítě do péče kolektivního zařízení. Proto je spravedlivé sledovat docházku dítěte do dvou let věku.

Dluhy státu vůči rodině