
XXV. konference o rodinné politice: Rodina, participace a bezpečnost
AKTUALIZOVÁNO 24. 04. 2026: Jubilejní XXV. konference o rodinné politice „Rodina, participace a bezpečnost“, kterou v Senátu PČR 13. dubna 2026 pořádalo Národní centrum pro rodinu ve spolupráci s Rodinným Svazem ČR, ukázala, že bezpečí dětí i společnosti nevzniká jen ochranou před vnějšími hrozbami, ale především kvalitou vztahů, důvěry a včasné podpory. Rodina zde hraje klíčovou roli – jako prostředí, kde se utváří odpovědnost, schopnost orientace ve světě i vztah k autoritě.
Socioložka Mgr. et Mgr. Klára Plecitá, Ph.D. ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR otevřela téma z širšího společenského a generačního pohledu. Ukázala, že jednotlivé generace se liší ve vztahu k autoritě i občanské odpovědnosti – zatímco starší generace více akcentují respekt k institucím a tradiční formy zapojení, mladší generace se více orientují na aktivní participaci, občanské iniciativy a často také zpochybňování zavedených struktur. Závěry výzkumů také naznačují, že u starších generací se objevuje vyšší míra akceptace silného lídra, zatímco u mladších je patrný určitý pokles důrazu na význam života v demokratickém uspořádání. Zároveň se však nepotvrzuje jednoznačný hodnotový konflikt mezi generacemi typu „Boomers“ a „Mileniálové“ v evropském kontextu – rozdíly jsou spíše nuancované a proměnlivé podle konkrétních společenských zkušeností.
Na tento pohled navázal doc. Michal Kaplánek z Masarykovy univerzity, který zdůraznil, že mladí lidé autoritu neodmítají, ale přijímají ji tehdy, pokud je autentická a vztahová. Upozornil, že v poslední době vzrostlo vnímání influencerů a youtuberů jako přirozených autorit, kteří ukazují, že významným se může stát i každý z nás za relativně minimáních podmínek. Autorita dnes není dána funkcí, ale autentičností a důvěrou – jako „férový kapitán“ či „empatická trenérka“. Na otázku, jak se dívá na zákaz sociálních sítí pro děti, proklamoval důraz na edukaci v kritickém myšlení a vyzbrojení mladých pro zvládání nástrah nejen digitálního světa. Metodické materiály a informace o výzkumu jsou dostupné na webových stránkách leisure-education.cz. Doc. Kaplánek dále vypíchl, důležitost volnočasových aktivit, protože představují prostor skutečné svobody, v němž se učí samostatně rozhodovat a nést odpovědnost; zároveň fungují jako „laboratoř kritického myšlení“, kde se učí rozlišovat mezi tím, co je dobré či škodlivé, a tím posilují svou odolnost vůči vlivům médií, sociálních sítí i rizikových skupin. Smysluplně strukturovaný volný čas navíc podporuje celostní rozvoj osobnosti (fyzický, psychický, sociální i duchovní), vytváří přirozené vztahy a autority a představuje důležitou protiváhu k nadměrnému trávení času online, které podle výzkumů u části dětí dosahuje i několika hodin denně.
Z hodnotové roviny se konference posunula k praktickým výzvám bezpečnosti. Plk. Mgr. Zuzana Pidrmanová, vedoucí odboru prevence Policejního prezidia ČR, upozornila na zásadní proměnu rizik v digitálním prostředí a vzrůst deliktů v oblasti mravnostní kriminality. Online svět je dnes „trvalý a všudypřítomný“ a přináší nové formy ohrožení – od kyberšikany po zneužití intimních materiálů. Klíčem jsou podle ní rodičovské kompetence založené nejen na kontrole ale na důvěře a komunikaci, která provede dospíváním. Děti i mladí se v online prostředí často pohybují bez přímého dohledu, proto je nutné budovat důvěru, nastavovat srozumitelná pravidla a vést včasný dialog; důraz má být kladen na prevenci předcházející problémům, nikoli až na řešení následků. Z pohledu politických rozhodnutí za stěžejní plk. Mgr. Pidrmanová vidí systematickou prevenci propojující rodinu, školu i stát, které se už na mezioborových úrovních dějí, ale zasloužili by si ještě větší podporu. Ve svém příspěvku formulovala následující pět priorit: „Posílit systematickou prevenci na školách. Podpořit rodiče – dostupné návody, kampaně a vzdělávání. Stabilně financovat linky pomoci a intervenční služby. Propojit školství, prevenci kriminality a kyberbezpečnost do jednoho rámce. Investovat do lidí – metodiků prevence, psychologů, specialistů, policistů a učitelů.“
Na tuto rovinu navázala Mgr. Magdaléna Černá z Centra LOCIKA, která upozornila, že násilí na dětech často nemá extrémní podobu, ale bývá společensky tolerované: „To, co považujeme za výchovu, může být pro dítě zdrojem ohrožení.“ Řešením je včasná podpora rodičů, posilování bezpečných vztahů a důraz na prevenci místo řešení následků. Představila také koncept laskavého rodičovství a zdůraznila význam vládního programu Bezpečné dětství.
V panelu mladých zazněla zkušenost generace, která vyrůstá ve světě velké pestrosti možností, ale i nejistot. Mladí lidé přirozeně zpochybňují, hledají vlastní cestu a kladou důraz na osobní odpovědnost. Bezpečí vnímají nejen fyzicky, ale i ekonomicky – jako schopnost zajistit stabilní budoucnost pro sebe i případnou rodinu. Zaznělo, že rodinu budou zakládat, pokud k tomu budou mít odpovídající podmínky, aby děti mohli přivést do bezpečného světa jak z hlediska mezinárodní bezpečnostní situace, tak především sociální a vztahové, kdy pro ně chtějí jinou, lepší, budoucnost, než zažívali sami. Silným tématem konference byla také potřeba podpory těch, kteří s dětmi pracují. Učitelé, vychovatelé, trenéři i pracovníci v sociálních službách nesou zásadní odpovědnost za rozvoj mladé generace. Pokud mají být oporou, potřebují i oni systematickou podporu, prevenci vyhoření a uznání své práce.*
Konference tak jasně ukázala, že bezpečí dětí i celé společnosti nevzniká samo. Je výsledkem dlouhodobé práce s rodinami, podpory vztahů, kvalitní prevence a spolupráce napříč institucemi i generacemi. Děti nemůžeme ochránit před všemi riziky, ale můžeme je na ně připravit. Bezpečí dětí i celé společnosti začíná ve vztazích, důvěře a lidech, kteří je každý den utvářejí.
Prezentace a celý záznam konference je k dispozici níže na této webové stránce.
*Panelu mladých se více věnuje článek spolupracujícího Rodinného svazu ČR.
Návrhy opatření pro rodinnou politiku vzešlé z příspěvků Mgr. et Mgr. Kláry Plecité PhDr., doc. Michala Kaplánka, plk. Mgr. Zuzany Pidrmanové, Mgr. Magdaleny Černé a mladých zástupců iniciativ a organizací:
- Výchova mladých lidí k zájmu o veřejné dění a participaci na životě v demokratické společnosti.
- Potřeba vytvářet předpoklady pro rozvoj kritického myšlení a v tomto směru nepodceňovat význam tzv. volnočasových aktivit, protože představují prostor skutečné svobody, v němž se člověk učí samostatně rozhodovat a nést odpovědnost; zároveň fungují jako „laboratoř kritického myšlení“. Podpora těchto aktivit je mnohdy mylně považována za neefektivní vynakládání veřejných prostředků a tyto aktivity proto nejsou podporovány.
- Bezpečnost mladých není myslitelná bez přispění rodičů, kteří se ale své rodičovské roli musí učit. Je potřeba posílit systematickou prevenci na školách, podpořit rodiče (dostupné návody, kampaně, vzdělávání), stabilně financovat linky pomoci a intervenční služby, propojit školství, prevenci kriminality a kyberbezpečnost do jednoho rámce, investovat do lidí (metodici prevence, psychologové, specialisté, policisté a učitelé).
- Mladí lidé nepovažují založení rodiny za normu, ale za věc osobního rozhodnutí podle aktuální situace tak, aby toto rozhodnutí bylo odpovědné. Potřebnou kooperaci ze strany považují za zásadní pro svoje rozhodnutí, ale ne ve smyslu sociální pomoci potřebný, ale jako ocenění jejich vkladu do fungování společnosti. Proto by měla finanční plnění ze strany státu mít podobu vyrovnání nákladů ušlých příležitostí.
Detailněji:
a/ Systematická podpora rodičů
- zavést dostupné programy rozvoje rodičovských kompetencí (včetně přípravy na rodičovství, digitální odolnost),
- zajistit dostupné poradenství a včasnou podporu rodin v náročných situacích,
- šířit ověřené informace o výchově bez násilí.
➡️ Vychází z důrazu na prevenci a podporu vztahů v rodině (viz příspěvky doc. Kaplánka, plk. Pidrmanové).
b/ Posílení prevence u dětí a mladých
- systematicky rozvíjet výchovu k demokracii jako součást osobnostního rozvoje,
- rozvíjet socio-emoční dovednosti dětí ve školách,
- zavést kontinuální (nikoli jednorázovou) prevenci rizikového chování,
- podporovat kritické myšlení a orientaci v informacích,
- podporovat volnočasové aktivity, kde se mladí přirozeně učí samostatně rozhodovat, kriticky myslet, rozlišovat mezi hodnotami a nést odpovědnost za své jednání
➡️ Reaguje na proměnu autority a vliv online prostředí (viz příspěvky dr. Plecité, doc. Kaplánka, plk. Pidrmanové).
c/ Digitální bezpečí a gramotnost
- vzdělávat rodiče i děti v oblasti online rizik,
- podporovat otevřenou komunikaci v rodině o digitálním světě,
- vytvářet srozumitelná pravidla a doporučení pro rodiny,
- realizovat osvětové kampaně v médiích.
➡️ Reakce na nové formy ohrožení v online prostředí (viz příspěvek plk. Pidrmanové).
d/ Propojení systémů a služeb
- posílit spolupráci mezi školstvím, sociální oblastí, zdravotnictvím a bezpečnostními složkami,
- zajistit včasnou identifikaci ohrožených dětí a koordinovanou pomoc,
- sjednotit postupy napříč institucemi.
➡️ Důraz na včasnou intervenci místo řešení krizí (viz příspěvky plk. Pidrmanové, Mgr. Černé).
e/ Podpora pracovníků s dětmi a mládeží
- zavést systematickou podporu (supervize, metodická pomoc, vzdělávání) i mimo sociální služby,
- zaměřit se na prevenci vyhoření učitelů, vychovatelů a pracovníků s mládeží,
- zvýšit společenské uznání těchto profesí.
➡️ Klíčové pro kvalitu vztahů a bezpečné prostředí dětí (viz příspěvek doc. Kaplánka).
f/ Posilování důvěry a participace mladých
- vytvářet příležitosti pro zapojení mladých do veřejného dění (např. panel mládeže, spolupráce s Českou radou dětí a mládeže, zapojení do konferencí a kulatých stolů),
- podporovat lokální komunitní aktivity,
- posilovat důvěru v instituce skrze transparentnost a dialog.
➡️ Reakce na generační rozdíly v přístupu k autoritě (viz příspěvek dr. Plecité).
g/ Podmínky pro zakládání rodin
- zohlednit ekonomickou jistotu mladých (bydlení, práce, stabilita),
- zvážit nástroje podpory (např. zvýhodněné půjčky),
- podpořit dostupnost vhodného bydlení (např. byty 2+kk a 2+1),
- vytvářet prostředí, ve kterém je založení rodiny reálně dosažitelné,
- zvýšit nabídku zkrácených úvazků a doplňujících opatření (společné sociální pojištění manželů/rodičů)
➡️ Reflektuje pohled mladé generace (bezpečí zahrnuje i ekonomickou stabilitu; viz panel mladých).
h/ Změna komunikace
- uznat potřeby a význam mladé generace,
- reagovat na proměnu demografické situace a hodnot (založení rodiny již není normou, ale vědomým rozhodnutím).
➡️ Reaguje na změnu paradigmatu vnímání rodiny (viz Panel mládeže).
Prezentace a videozáznamy jednotlivých přednášek
Zahájení XXV. ročníku konference o rodinné politice

Mgr. et Mgr. Klára Plecitá, Ph.D. je česká socioložka zaměřující se na výzkum politických postojů, hodnot, politického chování a národní identity. Ve své práci se věnuje také tématům sociálních identity, diskriminace a vztahu k demokracii současných společnostech. Profesně je dlouhodobě spjata s mezinárodními výzkumnými projekty ISSP a ESS. Od roku 2021 je národní koordinátorkou výzkumného panelu CRONOS, který využívá smíšené metody sběru dat a je nástrojem pro sledování proměn postojů a hodnot v Belgii, Česku, Finsku, Francii, Islandu, Maďarsku, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Slovinsku a Velké Británii.
Anotace: Generační pohled na autoritu a občanskou odpovědnost
Ve svém příspěvku se zaměřila na generační vnímání autority a občanské odpovědnosti v kontextu současné evropské společnosti. Na základě empirických dat z mezinárodních výzkumů představila, jak se liší volební chování, nevolební politická aktivita, národní identita a další hodnoty mezi generacemi.
Prezentace:
Videozáznam přednášky včetně diskuze

doc. Mgr. Michal Kaplánek, Th.D. je předním odborníkem na pedagogiku volného času. Své vzdělání získal v Praze a Linci. Dlouhodobě se věnuje teorii i praxi práce s mládeží, se zaměřením na její formaci a výchovu. V současné době působí na Masarykově univerzitě, kde přednáší o rozvoji sociálně-pedagogického myšlení a jeho filozofických východiscích. Své zkušenosti předával také na Jaboku v Praze a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, kde v letech 2004–2022 garantoval studijní program Pedagogika volného času a vyučoval teologii. Vedle akademické dráhy je aktivní i v přímé práci s mládeží – stál u zrodu salesiánského střediska v Plzni a od roku 2022 vede tamní salesiánskou komunitu.
Anotace: Vnímání autority mladou generací
Příspěvek se byl věnován proměně světa dětí a dospívajících v současné době. Upozornil, že autority a vzory se dnes často formují spíše na sociálních sítích než v rodině či škole, což má dopad na vztahy, hodnoty i pocit bezpečí mladých lidí. Zdůrazňil proto potřebu vědomě pečovat o vztahy a posilovat odolnost dětí vůči vlivům online prostředí. Představil také konkrétní nástroje a příklady dobré praxe – například metodické materiály a projekty zaměřené na práci s mladými –, které mohou pomoci rodičům, pedagogům i organizacím. Zároveň otevřel otázku, že podobné aktivity by si zasloužily větší systematickou podporu ze strany státu.
Prezentace:
Videozáznam přednášky včetně diskuze

plk. Mgr. Zuzana Pidrmanová je vedoucí oddělení prevence Policejního prezidia ČR. Dlouhodobě se specializuje na oblast prevence kriminality, bezpečnost dětí i dospělých a komunikaci preventivních témat směrem k veřejnosti. Předsedá Výboru pro dopravní výchovu, prevenci a osvětu při Radě vlády pro BESIP a je aktivní členkou Republikového výboru pro prevenci kriminality při Ministerstvu vnitra ČR. Ve své profesní činnosti propojuje strategické řízení prevence s praktickou realizací osvětových a vzdělávacích aktivit. Je spoluautorkou konceptu policejní prevence „Tvoje cesta“, v jejímž rámci rozvíjí konkrétní projekty zaměřené na zvyšování bezpečnosti a odpovědného chování v každodenním životě.
Anotace: Nové výzvy pro rodiče i stát v otázce bezpečnosti
Příspěvek se bude věnovat aktuálním výzvám v oblasti bezpečnosti, kterým čelí rodiny i stát v rychle se proměňujícím společenském a technologickém prostředí. Na základě dlouholeté praxe v oblasti prevence kriminality představí hlavní rizika spojená zejména s kyberprostorem, sociálními sítěmi a novými formami šikany. Pozornost bude věnována také roli rodičů, škol i veřejných institucí při posilování bezpečného chování dětí a mladistvých a významu preventivních opatření v každodenním životě. Příspěvek nabídne praktické příklady i širší kontext preventivních strategií, které mohou přispět k posílení bezpečí a odpovědnosti ve společnosti.
Prezentace
Videozáznam z přednášky včetně diskuze

Mgr. Magdalena Černá je odbornice na komunikaci a prevenci v oblasti ochrany dětí před násilím. Působí v Centru LOCIKA, kde se se věnuje osvětě a advokacii tématu dětství bez násilí. Spolu se svým týmem připravuje vzdělávací a preventivní materiály a kampaně, které pomáhají otevírat veřejnou debatu o násilí na dětech a podporují změny v systému péče o ohrožené děti. Ve své práci uplatňuje principy tzv. trauma informovaného přístupu, který zdůrazňuje citlivou komunikaci a porozumění dopadům traumatu na chování a prožívání dětí i dospělých.
Anotace: Výchova bez násilí jako základ bezpečného dětství
Příspěvek se zaměřil na výchovu bez násilí jako klíčový předpoklad bezpečného a zdravého dětství. Ukázal, jakým způsobem lze budovat přirozenou rodičovskou autoritu bez použití fyzických či psychických trestů a jak takový přístup ovlivňuje vztahy v rodině, pocit bezpečí dítěte i jeho další vývoj. Na základě praktických zkušeností i odborných poznatků představil konkrétní principy a nástroje tzv. laskavého rodičovství, které podporují respektující komunikaci, nastavování hranic a rozvoj odpovědnosti u dětí. Součástí byla také reflexe širšího kontextu ochrany dětí před násilím, včetně zmínky o iniciativách a systémových krocích, jako je program Bezpečné dětství.
Prezentace:
Videozáznam z přednášky
PANEL: BUDOUCNOST OČIMA MLADÝCH

Mgr. Anna Janošková
Během studia žurnalistiky a mezinárodních vztahů na Masarykově univerzitě začala působit jako novinářka v Radiu Proglas, následně podcastu Bez filtru. To před rokem vyměnila za neziskový sektor a nyní působí v PR týmu humanitární organizace ADRA. Zajímá se o mezinárodní i domácí politické dění, přírodu, kulturu i různé společenské fenomény a trendy.

Anna Palánová
Čtyři roky vedla Mladé lidovce v pozici místopředsedkyně spolku. Živí se jako specialistka sociálních sítích a k tomu studuje Teritoriální studia na Karlově univerzitě.

Kristián Sušer
Předseda Mladého Pirátstva, student politologie a veřejné politiky a asistent ústecké poslankyně Kateřiny Stojanové. Zaměřuje se na témata podpory studujících, oligarchie a lidských práv. V rámci studia se věnuje pracovním podmínkám se zaměřením na odbory

Bc. Barbora Benediktová
Je absolventkou bakalářského studia oboru Politologie a veřejná politika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V současnosti pokračuje v navazujícím magisterském studiu téhož oboru na téže fakultě. Dlouhodobě se zajímá o fungování veřejných politik, a to jak v rámci studia, tak i ve svém působení v ODS, primárně v rámci Mladé ODS.

Bc. Šárka Exnarová
Je předsedkyní mládežnické politické organizace TOP tým Praha a členkou předsednictva TOP tým. Studuje obor Veřejná a sociální politika, vedle studia pracuje v neziskovém sektoru.

Mgr. Pavlína Ječmínková
Byla členkou prvního funkčního období Panelu mládeže při MŠMT (2024–2026), kde zastupovala perspektivu mladých rodičů ve vztahu k aktuálním problémům mladé generace v ČR. Dlouhodobě se věnuje tématu slaďování rodičovství a studia na vysoké škole.

Radovan Blahut
Působí jako pracovník s mládeží v Centru participace České rady dětí a mládeže, kde se věnuje podpoře mladých lidí a jejich zapojování do veřejného dění. Dříve působil jako delegát ČRDM v Dialogu EU s mládeží, díky čemuž má přímou zkušenost s participací i prací s mladými lidmi. Pochází z Karviné a participace mládeže je pro něj nejen oborem a profesí, ale i osobní vášní, ve které vidí velký smysl a potenciál. Studuje na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy.

Adam Knedlhans
Vedle svého profesního a osobního života zabývá tématy, která řeší většina mladých lidí – bydlením, prací, studiem i hledáním rovnováhy mezi nimi. Zároveň se aktivně věnuje politice a vnímá odpovědnost za směřování společnosti. Jako předseda Mladého ANO otevírá prostor pro větší zapojení mladé generace do veřejného dění a posilování jejich důvěry v možnost ovlivnit vlastní budoucnost. Ve svém působení usiluje o nastavení podmínek, které mladým lidem umožní lépe plánovat a realizovat klíčová životní rozhodnutí, jako je bydlení, vzdělání, pracovní uplatnění nebo založení rodiny.

Mgr. Zdena Kašparová
Je poslankyní PSP ČR za Olomoucký kraj, předsedkyní Mladých Starostů a doktorandkou na FAF UK v Hradci Králové. Mimo politickou a vědeckou kariéru vede skautský dívčí oddíl.
Soumia Horrová
Zástupkyně Mladých sociálních demokratů. Je jí 22 let a žije v Brně. Zajímá se o mezinárodní vztahy.






























Anotace: Prestiž rodiny v kontextu bezpečnosti
Je nám moc líto, tento přispěvek z důvodu onemocnění přednášejícího nemohl být na konferenci odprezentován.
Přednáška se zaměří na význam autority a prestiže veřejných institucí v kontextu bezpečnosti státu, zejména v situacích krize. Východiskem bude role rodiny jako základního sociálního aktéra, který zásadně ovlivňuje míru důvěry, soudržnosti a ochoty občanů spolupracovat s autoritami. Zaměří se i na to, jak fungování rodin a kvalita mezigeneračních vazeb posilují či oslabují akceschopnost státu v době válečných konfliktů, přírodních katastrof (např. záplav) a zdravotních krizí (pandemie covidu-19). Pozornost bude věnována také tomu, jak krize testují autoritu politického vedení, jak se proměňuje vztah mezi státem a občanem a jak rodinná politika může dlouhodobě přispívat k odolnosti společnosti a k prevenci bezpečnostních rizik.

doc. Mgr. Tomáš Šmíd, Ph.D. (*1979) je český politolog a bezpečnostní analytik specializující se na ozbrojené konflikty, organizovaný zločin a selhávání státní moci, zejména v oblasti Kavkazu a širší Eurasie. Vystudoval politologii na Masarykova univerzita, kde také do roku 2019 působil jako pedagog. Zahraniční zkušenosti získal mimo jiné na MGIMO v Moskvě a jako Fulbrightův stipendista na Johns Hopkins University. Je autorem odborných publikací o organizovaném zločinu, pravidelně publikuje a vystupuje v médiích. V současnosti působí na AMBIS vysoká škola a mimo akademickou sféru se věnuje boxu jako trenér a mezinárodní rozhodčí.
Mediální pozornost konference:

Reporty z dřívějších konferencí a seminářů najdete zde: https://www.rodiny.cz/category/konference-a-seminare/konference/