Senát hledal cesty, jak podpořit mladé k rodičovství
Česká republika čelí historickému propadu porodnosti. Co brání mladým lidem založit rodinu? Jsou to především finance a nedostupné bydlení, nebo také nejistota, osamělost a rostoucí nároky na rodičovství? Veřejné slyšení Senátu 11. listopadu 2026 ukázalo, že příčiny jsou mnohem širší a jejich řešení vyžaduje dlouhodobou spolupráci státu, obcí i organizací podporujících rodiny.
Ve Valdštejnském paláci se uskutečnilo 34. veřejné slyšení Senátu na téma Nízká porodnost v České republice: výzva pro stát a společnost. Jak stabilizovat demografický vývoj a využít dostupné rezervy? Demografové, sociologové, ekonomové, zdravotníci i představitelé veřejných institucí hledali příčiny současného vývoje a možnosti, jak mladým lidem usnadnit rozhodování o založení rodiny. Místopředseda Senátu Ladislav Václavec v úvodu připomněl, že v roce 2025 se v České republice narodilo nejméně dětí v historii statistického zjišťování. Za pouhé čtyři roky počet narozených dětí poklesl o více než 30 procent.
Zdůraznil přitom, že nízkou porodnost nevyřeší jednorázové finanční příspěvky ani jediný zákon. Potřebná je dlouhodobá a předvídatelná rodinná politika, dostupnější bydlení, možnosti slaďování práce a rodiny a především důvěra mladých lidí v budoucnost.
Mladí lidé děti chtějí. Proč je tedy nemají?
Jedním z důležitých poznatků slyšení bylo rozlišení mezi přáním mít děti a jeho skutečným naplněním.
Demograf Tomáš Sobotka z Vídeňského demografického institutu upozornil na mezinárodní pokles porodnosti, odkládání rodičovství do vyššího věku a rostoucí bezdětnost. V českém prostředí je podle jeho vystoupení mimořádně významnou překážkou nedostupnost bydlení. Roli ale hrají také ekonomická nejistota, proměny partnerských vztahů, pesimismus mladé generace a vysoké nároky spojované s rodičovstvím.
Sociolog Martin Kreidl z Masarykovy univerzity zdůraznil, že rodičovství přestalo být společenskou samozřejmostí a stalo se osobní volbou. Přání mít děti však ze společnosti nezmizelo. Důležitou překážkou podle jeho vystoupení nemusí být pouze nedostatek peněz či bydlení. Mladí lidé často uvádějí, že se na rodičovství necítí připraveni. Proměnily se totiž také představy o tom, co znamená být dobrým rodičem. Výchova dětí je dnes spojována s mimořádnými nároky na čas, pozornost i osobní odpovědnost.
To otevírá důležitou otázku: Mohou programy přípravy na partnerství a rodičovství pomoci mladým lidem získat větší jistotu a důvěru ve vlastní schopnosti?
Partnerské vztahy a duševní zdraví jako součást rodinné politiky
Výrazným tématem byla také rostoucí osamělost mladých lidí a obtíže při navazování partnerských vztahů. Martin Kreidl upozornil, že přibližně třetina mužů mladších 30 let a téměř čtvrtina žen stejného věku nežije v partnerském vztahu. Někteří mladí lidé sice doufají, že partnera najdou, ale aktivně jej nehledají.
Zazněla proto potřeba rozšířit tradiční pojetí rodinné politiky. Ta se dosud soustředila především na již existující rodiny s dětmi. Pokud však má podporovat také vznik nových rodin, nemůže opomíjet kvalitu mezilidských vztahů, sociální dovednosti, psychickou odolnost a duševní zdraví mladé generace. Významnou roli zde mohou sehrát školy, volnočasové organizace, místní komunity i centra pro rodinu, která nabízejí vztahové a preventivní programy.
Podporovat především cestu k prvnímu dítěti
Ekonom Daniel Prokop z PAQ Research představil poznatky o účinnosti jednotlivých opatření rodinné politiky. Upozornil, že finanční pobídky mají omezené možnosti, pokud současně neodstraňují skutečné překážky v životě rodičů. Zvláštní pozornost by si podle jeho vystoupení zasloužila podpora narození prvního dítěte. Právě přechod od bezdětnosti k rodičovství představuje zásadní životní změnu, spojenou s nejistotou, vyššími náklady i potřebou přizpůsobit pracovní a osobní život. Důležitá je proto dostupnost bydlení, mateřských škol a dalších služeb péče o děti. Diskutovalo se také o daňovém nastavení, které může znevýhodňovat rodiče pracující na částečný úvazek, a o opatřeních podporujících návrat matek do zaměstnání.
Význam těchto služeb přitom nespočívá pouze v možném vlivu na porodnost. Přinášejí rovněž větší ekonomickou stabilitu rodin, lepší podmínky pro slaďování práce a péče a vyšší možnosti pracovního uplatnění rodičů.
Zkušenost s těhotenstvím a porodem ovlivňuje další rozhodování
Samostatnou pozornost věnovalo veřejné slyšení reprodukčnímu zdraví a zdravotní péči. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek upozornil, že pokles počtu narozených dětí bude vyžadovat změny v organizaci porodnické a neonatologické péče. Ty by podle něj měly vycházet z podrobných dat a zachovat dostupnost i vysokou kvalitu zdravotních služeb. V diskusi zazněly také otázky rostoucího věku matek, zdravotních komplikací, zejména v souvislosti s obezitou, která nese další komplikace, strachu z porodu a potřeby kontinuální péče o ženy během těhotenství, porodu i po něm.
Veřejná ochránkyně práv Eva Kostolanská se zapojila do diskuse o podmínkách rodičovství. V rámci slyšení byla otevřena rovněž problematika ochrany rodičů v zaměstnání, jejich návratu po rodičovské dovolené a ekonomických dopadů péče o dítě. Právě zkušenosti s prvním dítětem a míra podpory, které se rodičům dostane, jsou podle ní důležitými okolnostmi při rozhodování o rozšíření rodiny.
Obce mohou vytvářet prostředí přátelské rodinám
Čtvrtý tematický blok představil možnosti místních samospráv. Konkrétní zkušenosti s prorodinnou politikou prezentovala Kateřina Dobrozemská z Magistrátu města Olomouce. Mezi vystupujícími byla také starostka Chýně Anna Chvojková.
Oba řečníci ukázali, jak na místní úrovni lze podporovat rodiny prostřednictvím dostupných služeb, péče o děti, komunitních aktivit, veřejného prostoru i podmínek pro mezigenerační setkávání.Právě zde se propojuje odpovědnost samospráv s činností neziskových organizací, škol a center pro rodinu. Rodinná politika totiž není pouze souborem finančních dávek, ale také způsobem, jakým společnost vytváří podmínky pro každodenní život rodin.
Děti jako vítaná součást společnosti
Slyšením se prolínala také otázka společenského postoje k dětem a rodičovství. Vedle ekonomických a zdravotních souvislostí zaznívala potřeba pozitivního vnímání rodinného života. Účastníci diskutovali o příkladech ze zahraničí, o významu širší rodiny a komunitní podpory i o tom, jak mohou veřejné instituce přispívat k prostředí, v němž jsou děti přirozenou a vítanou součástí života. Jde přitom o dlouhodobý úkol. Žádné jednotlivé opatření nedokáže rychle změnit demografický vývoj. Důležité jsou stabilní podmínky, soustavná podpora a spolupráce napříč různými oblastmi veřejné politiky.
Rodinná politika začíná dávno před narozením dítěte
Veřejné slyšení ukázalo, že hledání odpovědí na nízkou porodnost nelze omezit na otázku, kolik peněz stát rodinám poskytne. Stejně důležité je, zda mají mladí lidé možnost budovat stabilní vztahy, získat dostupné bydlení, cítit se připraveni na rodičovství a spolehnout se na podporu svého okolí.
Pro centra pro rodinu je zvlášť významné, že se odborná diskuse dotýká i oblastí, kterým se dlouhodobě věnují: přípravy na partnerství a rodičovství, podpory vztahů, rozvoje rodičovských kompetencí, prevence krizí a posilování komunitního života.
Zůstává však důležité rozlišovat mezi podporou rodin a snahou přímo ovlivňovat počet narozených dětí. Ne všechny programy zaměřené na vztahy či rodičovství mají prokázaný demografický účinek. Jejich význam spočívá především ve zvyšování kvality života a podpoře lidí v různých životních situacích.
Zásadní otázkou tak není jen to, jak zvýšit porodnost, ale také jak vytvářet společnost, v níž mladí lidé mohou své přání založit rodinu skutečně uskutečnit.
Záznam jednání rozhodně stojí za zpětné poslechnutí.
Více informací a odkaz na záznam jednání najdete zde: