29. duben 2022

XXI. ročník mezinárodní konference o rodinné politice 26.dubna 2022

„Rodinná politika a spolupráce generací jako projev občanské odpovědnosti “

Vážení příznivci rodinné politiky,

nabízíme výstup z XXI. ročníku mezinárodní konference o rodinné politice v Senátu, který se konal 26. dubna 2022.

Cílem konference bylo ukázat, že je užitečné vnímat rodinnou politiku jako politiku pro všechny generace a že nejde jen o metodický přístup, ale o využití potenciálu seniorů a obohacení všech generací.

Protože bez spolupráce všech generací nebude možné zvládnout důsledky demografické krize.

Program konference

Výstupy z XXI. ročníku konferencí o rodinné politice

Téma bylo zvoleno s ohledem na demografickou situaci stárnoucí společnosti, kdy se očekává, že v příštích 40 letech vzrostou výdaje na starobní důchody z dnešních 7,7% na 12,3% a to vše za enormního nárůstu veřejného dluhu. Pokud chceme zachovat sociální smír a dobré vztahy ve společnosti, nabízí se otázky:

  • jak by měla vypadat seniorská politika,
  • vystačíme si s dnešním dělením na seniorskou politiku a politiku rodinnou a nebo
  • budeme mnohem víc uvažovat v dimenzích mezigenerační politiky, která se bude opírat o široce pojatou občanskou odpovědnost

Snahou konference bylo, nabídnout:

1/ pohled na seniorskou generaci v kontextu všech generací a zejména mladých

2/ pohled na seniorskou generaci jako na generaci, která potřebuje nejen péči (na tento pohled jsme zvyklí), ale jako na generaci, která potřebuje i dostatečné příležitosti pro využití svého potenciálu. Nejlépe tehdy, když se zapojí do dění ve svém okolí.

Hanns Christoph Sigl, vedoucího oddělení politiky generací, politiky vyhnanců/imigrantů a občanské angažovanosti Státního ministerstva pro rodinu, práci a sociální věci Svobodného státu, spolkové země Bavorsko hovořil na téma: Kde a jak se utváří společná budoucnost generací. Na tomto vystoupení bylo přínosné mezigenerační uchopení seniorské politiky. Spočívá ve snaze o to, aby se senioři mohli podílet na společném životě a generace se mohly vzájemně podporovat. Jako opatření byly jmenovány: vícegenerační domy a místa pro setkávání všech generací, která vytváří prostor pro vzájemné poznávání a prohlubování důvěry.

Lucie Vidovićová, z katedry sociologie FSS MU & VÚPSV, která se specializuje na ageismus a stárnutí v české společnosti, hovořila na téma Mladší a starší generace – spojenci nebo rivalové? Z výzkumu vyplynulo, že pokud má respondent nějakou blízkou osobu starší 70 let nebo mladší 30 let je blíže k výroku, že mladí a starší nejsou tolik odlišní. To je významný argument pro teorii sociálního učeni a podporu věkové integrace. Mladým lidem tedy k tomuto názoru pomáhá socializace se staršími lidmi a starším lidem socializace s mladými. Mladá generace a generace 60+ vnímá porovnatelně vysokou důležitost rodiny, nejvíce se lišší ve vnímání důležitosti přátel (větší význam pro mladé) a práce (má větší význam pro generace starší 45 let, vnímá výrazně silněji morální povinnost pracovat). Generace 60+ „drží krok“ v angažovanosti v ochraně životního prostředí, zájmu o politické strany a kulturní život. Prezentovaný výzkum popřel i mýtus o tom, že pracovní dlouhověkost zvyšuje nezaměstnanost mladých a že starší společnosti mají více mezigeneračních konfliktů. Platí ovšem, že problematické se zdají být především vztahy mimo rodinu tam, kde je nízká frekvence mezigeneračních setkávání a diskriminace ve společnosti. Nejčastějším důvodem diskriminace je věk – u obou sledovaných generací.

Jana Pízová, referentka pro rodinu Jihomoravského kraje, představila základní charakteristiky koncepce Rodinné politiky pro všechny generace. Koncepce nově zavádí pojem rodinná politika pro všechny generace, která zahrnuje všechny životní fáze rodiny napříč všemi stanovenými opatřeními. obsahuje 7 priorit: Materiálně-technické podmínky, Sladění osobního, rodinného a profesního života, Stabilita rodiny a mezigeneračních vztahů, Příprava na stáří a kvalita života seniorů, Komunitní život a dobrovolnictví, Informační, osvětová a propagační činnost, Institucionální zabezpečení rodinné politiky. Oproti předchozím letům klade větší důraz na rozvoj dobrovolnictví, aktivní stárnutí a komunitní způsob života jako podporu aktivního přístupu lidí a prevenci řešení obtížných situací.

Vystoupení Petra Syrového z Oddělení prevence a rozvoje sociálních služeb Prahy 13 reagovalo na aktuální potřebu integrace uprchlíků z Ukrajiny.

Bernhard Eder představil zkušenosti se vzděláváním seniorů v Německu, které se opírá o pohled na seniory jako subjekty vlastních životů. Upozornil na čtyři časté pohledy na stáří, sociologicky definované jako: Deficitní model, Aktivizační teorii, Teorii vyvázání a Kompetenční model. Blíže se věnoval prvnímu a čtvrtému modelu: Deficitnímu modelu stáří, kde se stárnutí chápe nejvíce jako stav, kdy se člověk stává slabším: ztrácí výkonnost, postupně se zhoršuje fyziologický, psychický a tělesný stav, a Kompetenčnímu modelu, který vyzdvihuje produktivní a úspěšné stáří, založené na využití zkušeností v zájmu druhých lidí. Z kompetenčního modelu vycházely potom i prezentované příklady dobré praxe.

Závěrečný panel představil příklady dobré praxe z Rakouska, Belgie a Dánska:

Bývalý ministr práce a sociálních věcí Rakouska, profesor Walter Pöltner. Představil práce tzv. Denkwerkstatt (možno přeložit častějším výrazem think-tank) St. Lambrecht, sdružující významné odborníky (většinou seniory) v oblasti sociální a zdravotní politiky Rakouska, jejichž cílem je vydávat taková odborná stanoviska k současnému dění, která podporují udržitelnou politiku. Podle členů Denkwerkstatt právě taková v současné době chybí.

Dana Žižkovská prezentovala belgický projekt mentoringu seniorů určeného mladým lidem při jejich vstupu na trh práce.

Judita Matyášová se soustředila na prezentaci činnosti největší seniorské organizace Ældre Sagen, která má 860 tisíc členů ve věku 65 to 90+a která aktivizuje seniory k jejich zapojení do občanského života.

Podle zájmu o tuto konferenci a reakcí účastníků je zřejmé, že by v České republice byl velký zájem na systematickém rozvoji seniorské politiky, kterou v Německu označují jako politiku se seniory“ na rozdíl od (naší) „politiky pro seniory“.

Nabízíme přednesené příspěvky z konference:

  • Slavnostní zahájení konference:
    • PhDr. Ing. Marie Oujezdská, ředitelka Národního centra pro rodinu a Ing. Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí – videozáznam
    • Senátoři Senátu PČR – Mgr. Miluše Horská a Mgr. Miroslav Adámek – videozáznam
    • dr Markus Ehm, ředitel regionálního Projektu Střední Evropa, Nadace Hannse Seidela – videozáznam
  • Kde a jak se utváří společná budoucnost generací – Hans Christoph Sigl, Státní ministerstvo pro rodinu, práci a sociální věci, Bavorsko – videozáznam v Nj
  • Mladší a starší generace – spojenci nebo rivalové? – Mgr. Lucie Vidovićová, PhD., FSS MU & VÚPSV v.v.i. Brno – prezentace, videozáznam
  • Zacílení politiky pro všechny generace – Mgr. Jana Pízová, referentka pro rodinu Jihomoravského kraje – prezentace, videozáznam
  • Zkušenosti Prahy 13 s integrací cizinců jako dobrý základ pro integraci uprchlíků z Ukrajiny – Bc. Petr Syrový, Oddělení prevence a rozvoje sociálních služeb, Praha 13 – prezentace, videozáznam
  • Senioři jako subjekty vlastních životů, zkušenosti se vzděláváním starších lidí v Německu – Bernhard Eder, sociolog, magistr artium, docent, Hardehausen, Německo – prezentace, videozáznam v Nj
  • Aktivní život ve všech fázích – příklady z Evropy