
Mezinárodní kongres v Římě: Senioři chtějí být slyšeni, užiteční a zapojení
Druhý mezinárodní kongres o pastorační péči o seniory s podtitulem Staří lidé budou snít sny (Joel 2:28), pořádaný Dikasteriem pro laiky, rodinu a život, hostil Řím ve dnech 2.–4. října 2025. Setkání, které spojilo více než 150 delegátů z 65 zemí světa, nabídlo prostor k reflexi aktuálních výzev i sdílení dobré praxe v oblasti doprovázení starších osob. Zúčastnili se jej zástupci 55 biskupských konferencí, představitelé řeholních řádů, kongregací a hnutí, které se dlouhodobě věnují pastoraci seniorů.
„Tři dny intenzivních debat potvrdily, že senioři hrají v životě církve i společnosti nenahraditelnou roli. Kongres se stal platformou pro výměnu zkušeností a posílení mezinárodní spolupráce v péči o starší generaci”, shodly se Marie Oujezdská a Jaroslava Otradovcová, které zastupovaly českou církev.
„I když senioři tvoří velmi širokou a rozmanitou skupinu, podle výzkumu, který dikasterium realizovalo, se sny starších lidí po celém světě v podstatném shodují. Touží po důstojném životě v míru a zdraví, chtějí být obklopeni rodinou a blízkými, nechtějí být osamocení ani na obtíž. Chtějí mít pocit, že jsou pro svět užiteční,“ sdělila Oujezdská doplnila, že dle prezentací mnozí senioři mají dojem, že společnost s nimi už nepočítá. „Nabízí jim sice různé volnočasové aktivity, ale často opomíjí jejich hlubší potřebu – být prospěšní,“ doplnila.
Církev jako prostor pro naději a zapojení
Církev podle účastniků kongresu tyto sny do určité míry pomáhá naplňovat – hlásáním radostné zvěsti, připomínáním důstojnosti a poslání seniorů i praktickou péčí o nemocné. „Na mnoha místech jsou právě senioři oporou farností – pomáhají jako kostelníci, akolyté, při úklidu, katechezích.
Současně však zaznělo, že potenciál starších lidí není dosud plně využit. „Zvláště mladí senioři po odchodu do penze, kteří se těší dobrému zdraví, mají světu i církvi co nabídnout. Ale i ti nemocní a křehcí mají pro společenství velký význam – svou modlitbou, trpělivostí, schopností oběti, jak ostatně zdůraznil na audienci pro účastníky kongresu Papež Lev XIV., který vyzval k budování společenství, v němž nikdo nezůstane opuštěný nebo zbytečný. „Papež zdůraznil, že i nemocní a nemohoucí, kteří obětují své utrpení a modlitbu, mají pro církev i svět nenahraditelnou hodnotu,“ uvedla Otradovcová. „Když zapojíme starší lidi do misijní dynamiky, stanou se svědky naděje a mohou druhým pomáhat nacházet útěchu v Kristu.“
Výzva pro všechny generace
Kongres se dotkl i tématu, zda je církev na tyto úkoly připravena. „Pro nás střední i mladší generaci je výzvou umět přijmout křehkost stáří, nabídnout prostor k aktivnímu zapojení, povzbudit seniory, aby se neuzavírali do sebe,“ říká Otradovcová. „Je třeba jim nabídnout příležitosti, kde nebudou jen pasivními příjemci, ale aktivními protagonisty evangelizace – například jako angaživaní laici, nositelé tradic, paměti a moudrosti.“
Podle P. Francesca Tedeschiho senioři mohou sloužit vícerým způsobem. A to službou vděčnosti, milosrdenství, odpuštění, ušlechtilosti, křehkosti, a to často za cenu hrdinství.
Cesty pro další rozvoj
Závěrem kongresu si účastníci odnesli řadu inspirací – od podnětů k systematizaci pastorace seniorů až po konkrétní příklady dobré praxe. „V nadcházejících dnech je zpracujeme a předložíme Radě pro rodinu ČBK a centrům pro rodinu na pravidelném podzimním setkání, které se bude konat na konci října ve Vranově u Brna,“ doplnila Otradovcová. „Věříme, že některé z nich se podaří brzy uvést do života, např. podporu dialogu se seniory či vytváření příležitostí k mezigeneračnímu setkávání,“ nastínila.
Účastnice zároveň upozornily na často přehlížený stereotyp, který spojuje stáří výhradně s potřebou péče. “Všichni jsou přitom vyzýváni, aby se stářím počítali a hledali svůj vztah k němu, staří se mají učit vnímat úkoly, které jim přináší současnost, a mladší přijímat vlastní omezení a neklást výkony před vztahy.” uzavírá Oujezdská.
Pro všechny platí, že mohou mít své sny a naplňovat je.

