12. duben 2022

„Povoláni ke svatosti“

Katecheze č. 2

Bůh nás vyvolil, abychom se stali svatými

Jaké je povolání naší rodiny? Svatý Pavel, kterého Pán povolal k radikálnímu životnímu obrácení (srov. Sk 9,1–28), mohl odpovědět takto:

„Buď pochválen Bůh […] Vždyť v něm si nás vyvolil ještě před stvořením světa, abychom byli před ním svatí a neposkvrnění v lásce“ (Ef 1,3–4).

Rodina vzniká z rozhodnutí muže a ženy začít vést společný život za podpory Kristovy milosti. Jejich manželský život je plný novinek i otázek, se kterými se musí vyrovnat, a stává se pro ně tím, co připomíná i svatební obřad: novou cestou k jejich posvěcení, a tedy privilegovanou cestou ke svatosti.

Stejně tak se rodinný život, protkaný vztahy, které jsou někdy komplikované a ne vždy snadné, stává zvláště vhodným a příznivým prostředím pro rozjímání o působení Božího Ducha, který může obrátit lidské srdce, změnit jeho postoj a uschopnit rodinné příslušníky, aby dokázali milovat tak, jak miluje Kristus.

Svatost: povolání pro všechny

„Protože já jsem Hospodin, váš Bůh. Posvěťte se a buďte svatí, neboť já jsem svatý“ (Lv 11,44).

Papež František ve své apoštolské exhortaci Gaudete et exsultate,[1] třetí za jeho pontifikátu, každého člověka vybízí, aby odpověděl na vlastní povolání ke svatosti. Bůh nevolá člověka anonymně a všeobecně, nýbrž každému adresuje osobní povolání.

Zamysleme se nad některými myšlenkami, v nichž Svatý otec jasně vyzývá, abychom se nebáli přijmout osobní povolání ke svatosti.

„Rád pozoruji svatost přítomnou v trpělivosti Božího lidu: v rodičích, kteří s tolikerou láskou vychovávají své děti, v mužích a ženách, kteří pracují, aby si vydělali na chléb, v nemocných lidech […] Častokrát je to svatost, která na nás čeká ‚u našich dveří‘, svatost těch, kteří žijí vedle nás a kteří jsou odrazem Boží přítomnosti. Můžeme jim říkat ‚střední třída svatosti‘“ (Gaudete et exsultate, č. 7).

Všechny věřící křesťany, vybavené v každém povolání a stavu tolika a tak velikými prostředky spásy, volá Pán – každého jeho vlastní cestou – k dokonalé svatosti, jako je dokonalý sám Otec“ (Gaudete et exsultate, č. 10).

„‚Každého jeho vlastní cestou,‘ […] Důležité je, aby každý věřící rozpoznal svou cestu a vydal ze sebe to nejlepší, to osobní, co do něj Bůh vložil (srov. 1 Kor 12,7), a neunavoval se úsilím napodobovat něco, co mu není určeno“ (Gaudete et exsultate, č. 11).

„K tomu, abychom byli svatí, nemusíme být biskupy, kněžími, řeholnicemi nebo řeholníky. Mnohdy jsme v pokušení myslet si, že svatost je vyhrazena jen těm, kdo mají možnost vzdálit se běžným zaměstnáním, aby mohli věnovat hodně času modlitbě. Ale tak to není. Všichni jsme povoláni k tomu, abychom byli svatí tím, že budeme žít v lásce a že každý budeme vydávat svědectví v každodenním zaměstnání tam, kde se nacházíme. […] Žiješ v manželství? Buď svatá nebo svatý tím, že miluješ a pečuješ o svého manžela nebo manželku tak, jako to Kristus činí s církví. Chodíš do zaměstnání? Buď svatá nebo svatý poctivou a pečlivou prací ve službě bratřím a sestrám. Jsi otec nebo matka, babička nebo dědeček? Buď svatá nebo svatý tím, že trpělivě učíš děti následovat Ježíše“ (Gaudete et exsultate, č. 14).

Tato svatost, k níž tě Pán volá, roste postupně skrze drobné úkony“ (Gaudete et exsultate, č. 16).

„Přál bych si, abys poznal to slovo, to Ježíšovo poselství, které Bůh touží říct světu tvým životem. […] Pán ho dovede k naplnění i přes tvé omyly a negativní stránky, jen když nesejdeš z cesty lásky a zůstaneš stále otevřený jeho nadpřirozenému působení, které očišťuje a osvěcuje“ (Gaudete et exsultate, č. 24).

Cestu ke svatosti vhodnou pro každý věk a životní stav nám mohou ukázat děti, dospívající, mladí lidé, vdovci i manželské páry z dávné i nedávné minulosti: připomeňme si třeba malou Lauru Vicuñu, která se stala svatou ve dvanácti letech, mladíka Piera Giorgia Frassatiho nebo svaté rodiče Terezie z Lisieux. Tato myšlenka „svatých vedle našich dveří“ je nám velmi blízká a můžeme se s ní ztotožnit. Nepotkáváme některé z nich také my?

Doporučujeme, aby si každý našel chvíli, znovu si katechezi přečetl a zamyslel se nad tím, co v jeho srdci konkrétně rezonuje.

Body k diskuzi pro páry/rodiny

  • Stát se svatým „každý po svém“: to je Boží výzva, abychom se stali tou nejlepší verzí sebe samých. Jaké zvláštní dary mi Bůh dal?
  • Bůh nás „vede, abychom se stali svatými“: Kdy jsem na této cestě ke svatosti cítil vedení?
  • Vzpomenu si na nějaké události, setkání nebo příležitosti, které mně nebo mé rodině pomohly se zlepšit?

Body k diskuzi v rámci společenství

  • Každý člověk může svým životem předat světu určité poselství, které mu Pán svěřil.
  • Každý člověk by se měl zamyslet nad těmi, s nimiž tráví čas: Jaké poselství mi Bůh skrze tyto lidi předává?
  • Přemýšlejme o tom, co jsme zažili v poslední době: podělme se prostě o to, s jakými Pánovými „posly“ jsme se setkali.

Další materiály

Papež František a svatost, výzva pro všechny, ne jen pro „superhrdiny“ [italsky, viz https://www.vaticannews.va/it/papa/news/2018-04/il-papa-e-la-santita–una-chiamata-per-tutti-non-per-supereroi-.html]


[1] Český překlad viz papež František, Gaudete et exsultate, Paulínky, Praha 2018.