Evropská komise představila 17. září 2026 návrh nového nařízení EU KIDS Act, který má výrazně změnit pravidla pro děti na sociálních sítích a dalších digitálních službách. Zavádí společné věkové hranice, účinnější ověřování věku a především princip „safe by design“ – služby, které děti používají, mají být bezpečné už svým nastavením. Významná je také změna v rozdělení odpovědnosti: ochrana dětí nemá být pouze úkolem rodičů, ale mnohem větší díl odpovědnosti mají nést samotné digitální platformy.

EU KIDS Act, celým názvem EU Keeping Internet Digital Spaces Accountable and Trustworthy, reaguje na rostoucí obavy z rizik, kterým jsou děti a dospívající vystaveni v digitálním prostředí. Nejde přitom pouze o sociální sítě. Nová pravidla se mají týkat také platforem pro sdílení videí, online her, obchodů s aplikacemi, AI chatbotů a takzvaných AI companions – digitálních společníků využívajících umělou inteligenci.

Největší pozornost zatím přitahují nové věkové hranice. Děti mladší 13 let by podle návrhu nemohly mít vlastní účet na sociálních sítích. Ve 13 a 14 letech by mohly využívat pouze omezený účet založený a spravovaný rodičem nebo zákonným zástupcem. Samostatný účet by byl možný od 15 let.

U účtů třinácti- a čtrnáctiletých by byly rodičovské nástroje zapnuté automaticky, rodiče by například schvalovali kontakty a platil by maximální denní limit používání v délce jedné hodiny. O návrhu informoval také český iROZHLAS, který jej uvedl titulkem „Vracíme rodičům kontrolu nad situací“. Podstatné ale je, že KIDS Act nechce přenést odpovědnost za bezpečnost dítěte právě jen na rodiče. Evropská komise výslovně uvádí, že rodičovské nástroje mají povinnosti poskytovatelů doplňovat, nikoli nahrazovat.

Česko už řeší mobily ve školách. KIDS Act jde ještě dál

Také v České republice se ochrana dětí před riziky digitálního prostředí dostává stále více do centra pozornosti. Ministerstvo školství vydalo v únoru 2026 metodiku k nastavování pravidel používání mobilních telefonů a dalších elektronických zařízení ve školách. Následné reprezentativní šetření MŠMT ukázalo, že v květnu mělo 93 % škol pravidla pro používání mobilních telefonů formálně zakotvena ve školním řádu. V červenci pak vláda jednomyslně podpořila poslanecký návrh novely školského zákona, podle něhož by měl od 1. září 2027 platit v mateřských a základních školách a na nižších stupních víceletých gymnázií plošný zákaz používání mobilních telefonů a obdobných zařízení během výuky a souvisejících vzdělávacích aktivit. Zatím tedy nejde o platný celostátní zákaz, ale o legislativní návrh. KIDS Act posouvá stejnou debatu ještě dál. Neřeší pouze otázku, zda dítě může používat telefon ve škole, ale zaměřuje se přímo na prostředí, do kterého prostřednictvím telefonu vstupuje. Odpovědnost tak nemá spočívat jen na rodičích, školách a samotných dětech, ale také na sociálních sítích, provozovatelích aplikací, online hrách a dalších digitálních službách.

O ochranu dětí online dlouhodobě usiluje i FAFCE

Silnější ochranu dětí v digitálním prostředí dlouhodobě prosazuje také evropská federace rodinných svazů FAFCE, která zdůrazňuje zejména účinné ověřování věku, ochranu dětí před pornografickým a dalším nevhodným obsahem, odpovědnost digitálních platforem a současně podporu rodičů v jejich výchovné roli. V září 2025 například spolupořádala přímo v Evropském parlamentu konferenci Protecting children from online threats, zaměřenou na konkrétní evropská opatření proti digitálním rizikům pro nezletilé.

FAFCE se prostřednictvím European Child SHIELD Platform zasazovala také o povinné a skutečně účinné ověřování věku při přístupu k pornografickému obsahu. V červnu 2025 uvítala hlasování Evropského parlamentu podporující robustnější mechanismy věkové verifikace a v roce 2026 pokračovala v prosazování větší odpovědnosti platforem za ochranu nezletilých. Když Evropská komise letos na jaře představovala další kroky v oblasti bezpečnosti dětí online, FAFCE uvítala vznik zvláštního panelu odborníků. Zdůrazňovala přitom potřebu dát rodičům reálné možnosti děti chránit a současně neponechávat rozhodování o prostředí dětí pouze na digitálních platformách.

O problematice ochrany nezletilých v digitálním prostředí dlouhodobě hovoří také slovenská europoslankyně Miriam Lexmannová (EPP). Už v březnu 2025 se písemně obrátila na Evropskou komisi s otázkou, zda by nebylo vhodné ověřovat věk už na úrovni operačního systému nebo obchodu s aplikacemi. Argumentovala tím, že takové řešení může být jednotnější, účinnější a současně šetrnější k soukromí než opakované ověřování věku v každé jednotlivé aplikaci. Upozornila rovněž na zvláštní odpovědnost velkých obchodů s aplikacemi jako vstupních bran k digitálním službám. Právě s věkovým ověřováním respektujícím soukromí a s povinnostmi obchodů s aplikacemi nynější KIDS Act skutečně pracuje.

Téma otevírali také čeští europoslanci

Ochrana dětí v digitálním prostředí nebyla před představením KIDS Act pouze tématem evropských rodinných organizací nebo jednotlivých zahraničních europoslanců. Konkrétní kroky podnikali také zástupci České republiky v Evropském parlamentu.

Tomáš Zdechovský spolu s bulharským europoslancem Andrejem Kovatchevem předložil v únoru 2026 pozměňovací návrh, který požadoval zavedení harmonizované celoevropské minimální věkové hranice pro přístup k sociálním sítím a rozvoj účinných systémů ověřování věku při současné ochraně soukromí nezletilých. Návrh upozorňoval také na návykový design sociálních sítí, škodlivý obsah a manipulativní praktiky. Tyto otázky dnes patří mezi důležité součásti KIDS Act.

Luděk Niedermayer se pak v květnu 2026 obrátil přímo na Evropskou komisi s otázkou, jak chce EU lépe chránit děti před sexuálními predátory, groomingem a dalšími riziky na herních a komunikačních platformách, jako jsou Roblox, Fortnite, Minecraft, Discord či Snapchat. Komise ve své odpovědi odkázala mimo jiné na povinnosti platforem podle aktu o digitálních službách a na práci zvláštního panelu pro bezpečnost dětí online.

Také Danuše Nerudová při únorové debatě Evropského parlamentu o kyberšikaně zdůraznila, že ochranu dětí nelze ponechat pouze na samotných mladých lidech a jejich schopnosti orientovat se v digitálním prostředí. Podle ní je nutné vyžadovat odpovědnost také od platforem, na nichž se škodlivý obsah šíří.

Teprve začíná evropské projednávání

Je důležité zdůraznit, že EU KIDS Act zatím není platným právem. Evropská komise jej přijala jako legislativní návrh 17. září 2026. Nyní jej čeká projednávání Evropským parlamentem a Radou EU a jednotlivá ustanovení se v průběhu legislativního procesu mohou změnit. Už nyní však návrh otevírá důležitou otázku pro rodinnou politiku: nakolik lze ochranu dětí v digitálním prostoru ponechat především na jednotlivých rodičích a nakolik musí odpovědnost nést také ti, kdo digitální prostředí vytvářejí a ekonomicky z něj profitují. Rodiče samozřejmě zůstávají prvními průvodci svých dětí digitálním světem. Potřebují ale prostředí, v němž proti nim nestojí technologie cíleně navržené tak, aby získaly co největší díl času a pozornosti jejich dětí.

KIDS Act zazněl také na multioborové konferenci AMY

Téma je diskutováno i ve dnech 17.–19. září 2026 na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kde probíhá mezinárodní multioborová konference AMY: Aid for Maltreated Youth 2026 – Ohrožené děti: trauma, empatie a společnost. V závěru pátečního programu byl celý dvouhodinový panel věnován tématu „Vliv sociálních sítí a mobilních telefonů na duševní zdraví dětí a dospívajících“, kterého se účastnili Matěj Hollan a Michaela Milčíková Jelínková. Diskutující čerstvě představený KIDS Act ohodnitili jako důležitý krok k větší ochraně dětí v digitálním prostředí. Je příznačné, že se evropský legislativní návrh bezprostředně potkává s debatou odborníků z oblasti duševního zdraví, ochrany dětí, medicíny a prevence.

Současně však v panelu opakovaně zaznívalo, že žádná regulace nemůže nahradit roli rodičů a dalších dospělých. Děti potřebují vidět, že i dospělí dokážou telefon odložit, věnovat si navzájem pozornost a zacházet s digitálními technologiemi s mírou. Právě vlastní příklad rodičů je důležitou součástí prevence. Pokud se už u dítěte objevuje závislostní či kompulzivní chování, např. také problémy se spánkem nebo jiný dopad používání technologií na běžný život, neměla by rodina zůstávat na řešení sama. V takové situaci je namístě obrátit se na odborníky, včetně adiktologických služeb.

Národní centrum pro rodinu se tématu digitálních technologií a jejich dopadu na děti a rodinné vztahy věnuje dlouhodobě. Na našem webu je volně k dispozici také materiál Rizika digitálního prostoru, který lze stáhnout v elektronické podobě i ve variantách určených k tisku.