28. srpen 2018

Zpráva o teologicko – pastoračním kongresu a Světovém setkání rodin v irském Dublinu od 22. – 26. srpna 2018

Teologicko-pastorační kongres předcházel vlastnímu Světovému setkání rodin. Zúčastnilo se ho více než 37 000 lidí z řad kléru, laiků, všech věkových kategorií, rodin, dospívající, děti, lidí věřící, ale i těch, kteří nejsou křesťany a zajímají se o manželství a rodinu. Program se skládal z více než 60 panelů a několika přednášek. Paralelně probíhal program pro děti a mládež. Kongres a následné Setkání zabezpečovalo 7000 dobrovolníků širokého věkového rozptylu (věkový průměr byl přibližně 50 let). Papež František se kongresu osobně nezúčastnil, přiletěl v sobotu 25.8 a propojil návštěvu samotného Irska s účastí na Světovém setkání.

Papež František reflektoval svoje dojmy z cesty následovně:

  1. Zdůraznil potřebu přiznat těžká provinění proti ochraně dětí a zacházení se svobodnými matkami (sám požádal o odpuštění během úkonu kajícnosti na začátku nedělní mše svaté) a ocenil snahy biskupů o odstranění následků zneužívání. Papež prosil biskupy, aby byli nablízku Bohu a Božímu lidu s upřímností, která je vzdálená autoritářské a strnulé církvi. Vyslovil naději, že s pokorou a důvěrou v Boží milost rozpoznají nové cesty pro novou dobu.
  2. V současném převratném společenském vývoji považuje za velké téma předávání víry v celé její úplnosti a kráse. Ze Světového setkání si odvezl velkou naději a odvahu, že rodiny si svého úkolu budou stále více vědomy. Rodina předává víru ve svém „nářečí“, tedy způsobem, který je vlastní jen konkrétnímu rodinnému společenství. Papež zmínil nezastupitelnou úlohu katolických škol a programů náboženského vzdělávání při vytváření kultury víry a smyslu pro misionářského ducha. Laici mají vnášet hodnoty opírající se o jejich víru do různých oblastí života, kde se nacházejí.
  3. Svojí účastí na Světovém setkání chtěl především posílit křesťanské rodiny v jejich povolání. Tisíce přítomných rodin – manželské páry, prarodiče, děti – byly výmluvným znamením krásy Božího snu o celé lidské rodině: Sen Boží je jednota, svornost a pokoj v rodinách a ve světě, plod věrnosti, odpuštění a smíření, které nám daroval Kristus.
  4. Kristus zve rodiny, aby se na tomto snu podílely a vytvořily svět jako dům, kde nikdo není sám, nikdo není nechtěný, nikdo není vyloučený. Proto bylo motto setkání velmi výstižné: Radost pro svět.
  5. Skutečným světlem byla svědectví manželské lásky párů různého věku a svědectví rodin z válečných oblastí, rodin obnovených odpuštěním nebo zachráněných od závislostí. Jak moc potřebuje svět revoluci lásky, revoluci něhy, která nás zachrání před současnou kulturou provizoria. A tato revoluce začíná v srdci rodiny.
  6. Zvláštní roli pro posílení rodinných pout a předávání pokladu víry má komunikace mezi generacemi. Zdá se ale, že prarodiče vyrušují. V naší kultuře, v níž se zbavujeme odpadků, máme i k prarodičům odstup. Ale prarodiče jsou modrostí, pamětí národa a rodin.

Hlavní témata, která zazněla ve svědectvích rodin během Festivalu rodin: 

  • Odpuštění, které předpokládá opuštění a darování a které je první ze tří důležitých slov „promiň, děkuji, prosím“.
  • Využívání sociálních sítí může sloužit k budování vztahů v rodině, např. k překonávání vzdáleností mezi rodiči a dětmi.
  • Vzájemná láska a víra, které pomáhají překonat následky války a ztráty domova.
  • Solidarita pomáhající obnovit život a obrodit naději.
  • Začínat v manželství stále znovu.

Významnou součást programu pro děti a mládež byla věnována představení nového katechizmu pro děti YOUCAT for Kids. Katechismus byl představován rodičům, kteří společně s dětmi objevovali jeho obsah interaktivní formou.

Delegace ČBK jednala s náměstkyní ředitele sekce pro manželství a rodinu, život a laiky Biskupské konference USA o americkém programu mentoringu snoubenců připravujících se na manželství.

Delegace ČBK jednala se slovenskými kolegy z Domu prijatia pre rodiny Rodinkovo o programu Manželé v těžkostech, který se zaměřuje na pomoc manželům ve vážné krizi, podle programu vzniklého v italském Loppianu. Podobně se vedly rozhovory se zástupci komunity Retrouvaille o možnostech spolupráce.

Postřehy z tematických celků, které byly předmětem jednotlivých panelů, přednášek a kázání:

Rodina má misijní úkol

Mnohokrát bylo během přednášek a panelů opakováno motto Setkání „Radost lásky“. Zdrojem radost není soběstačnost rodiny, ale její víra, naděje a láska, která se opírá o modlitbu zahrnující všechno  dění každodenního života. Křesťanská rodina si nemá nechávat zkušenost Boží pomoci pro sebe, ale má zvát ostatní, aby „přišli a uvěřili“.

Předávání víry v rodině

Tomuto tématu bylo věnováno několik panelů. Přítomní zdůrazňovali prvořadý důraz osobního svědectví i rodičů, příbuzných a blízkých.  Např. Afričané poukazovali na to, že u nich vychovává celá vesnice. Svědectví víry zahrnuje nejen modlitbu, ale i rituály a praktikované prosby za odpuštění (i dětí rodičům)a bezpodmínečné přijetí dítěte jako daru nikoliv jako vlastnictví.

Rodičovství je nejdůležitějším povoláním nejen pro předávání víry. První „lekce“ náboženství se odehrávají doma. Doma se dítě učí s Bohem mluvit a milovat jej i lidi.

V dospívání je třeba mladým pomoci zapojit se do mládežnických klubů, dobrovolnictví, kde se mohou darovat, objevit své dary a talenty, objevit, že jejich život má smysl, a to nejen pro nejbližší, ale i pro farnost,  apod. Dospívající velmi ovlivňuje prostředí, důležitá jsou i dobré křesťanské knihy. Zazněla výzva dospělým: „Pište knihy, příběhy, objevte v sobě talent sepisovat zkušenosti a prožitky a podělte se o ně.“

Rodiče musí pochopit tajemství svobody svých dětí, musí s nimi diskutovat o věcech, které jsou pro ně důležité, naslouchat jim, co je důležité pro ně a současně ukázat, že oni sami jsou pevně názorově zakotveni. Dávat dětem svobodu neznamená zříkat se za ně odpovědnosti.

Ekonomie rodiny

Panel vedený Stefanem a Věrou Zamagni – Itálie (autoři knihy Civil Economy: Another Idea of the Market, 2016). Stručně přiblížili zjištění nobelisty Garyho Beckera a jeho teorii lidského kapitálu (kterým je výchovou formovaný člověk). Cílem panelu bylo povzbudit k úsilí o uznání rodiny jako zdroje společenské prosperity a iniciovat politiku, která rodině skutečně pomáhá. Taková politika umožňuje jak rodinnou výchovu,  tak účast rodičů v profesním životě a současně oceňuje vynakládané úsilí rodiny jako investici do budoucnosti celé společnosti.

Přítomný ekonom prof. Luigino Bruni připomněl, že „Hodnota rodiny je nevyčíslitelná, což neznamená, že „nemá hodnotu“. Pokud je rodina považována za pouhé místo spotřeby, je to proto, že se společnost pohybuje mezi placenou profesní a neplacenou rodinnou sférou.

K chudobě ve světě připomněl, že chudí, kteří se neumějí sami dostat ze své bídy, by potřebovali, abychom my pracovali pro ně 12 hodin týdně zdarma.

Zkušenosti z Ruska

Katolické rodiny z Ruska hovořily o svých těžkostech ve společnosti: vedle velkého materiálního nedostatku, způsobeného nedostatečným ekonomickým oceněním státu, zmiňovali rodiče dospívajících dětí obtížnost dostát úkolu vychovat děti tak, aby vyrostly v sebevědomého člověka, který bude chtít na sebe brát odpovědnost za svůj život i život společnosti.

Protože se mladí lidé bojí manželství, začala církev organizovat setkání pro mladé.


Manželské soužití a jeho krize

Zaměření panelů zahrnovalo jak prezentace způsobů podpory párových dovedností, tak byly prezentovány způsoby práce s manžely v krizích. Systematicky se manželům v krizi věnuje komunita Retrouvaille, působící na mnoha místech světa.

Výzvy otcovství

Byly prezentovány v následujících bodech:

  • otec je stejně důležitý jako pečující matka, protože děti potřebují zakoušet péči i stabilitu,
  • otec má svědčit také o své lásce k matce dětí – své ženě,
  •  otcovská role se nevyčerpává jen zajištěním materiálních potřeb (vzor otce živitele). Děti potřebují zažívat přítomnost otce jako svědka víry a toho, kdo je jim nablízku. Potom přijímají i jeho službu autority.
  • Na roli otce je potřeba se připravovat a být v ní formován. Dnešní doba potřebuje silné otce.

Sexuální výchova

Sexuální výchova má jít ruku v ruce s prohlubováním vědomí o vlastní identitě. Toto východisko je zvlášť důležité při školní výchově.

Zásadou je, ujistit se, že dítě nebo mladý člověk opravdu vnímá, co je mu řečeno. K tomu je důležité pomáhat naslouchajícímu, aby mohl odložit případně i svoji masku a odlišit to, co říká (a za čím se skrývá) od svého vnitřního já. Teprve potom, je možno hovořit o lásce. Mladí lidé často nejsou opravdu těmi, za které se vydávají. Touží po vnitřním tichu a po opravdové lásce. Je proto třeba, aby znovuobjevili svoji hodnotu.

Mj. byl prezentován program organizace Accord  https://www.accord.ie/services/schools-programmes

Rozhovory a videa na https://www.youtube.com/results?search_query=WMOF+2018

Vypracoval: Marie Oujezdská, ředitelka NCR