Rodinná politika

Kulatý stůl “Manželství: Ústava a každodenní život”

V pondělí 12. listopadu 2018 proběhl v Poslanecké sněmovně kulatý stůl pod záštitou poslance Marka Výborného s názvem Manželství: Ústava a každodenní život. Akci pořádal Institut pro křesťansko-demokratickou politiku ve spolupráci s Konrad Adenauer Stiftung. Za Národní centrum pro rodinu se tohoto setkání zúčastnila paní Marie Oujezdská. 

Krátkou zprávu o kulatém stolu si můžete přečíst zde: https://ikdp.cz/news/manzelstvi-ustava-a-kazdodenni-zivot/

Odkaz, pod kterým jsou ke stažení materiály a fotografie z akce: https://ikdp.sharepoint.com/:f:/g/EtDa9fXg4hdFoTuxWMnrRtMB7Fytvh7eTK2PqXOd-Hgxsw

Seminář v Poslanecké sněmovně 6.11.2018

Seminář na téma: “Jak se proměňuje rodinná politika členských států Evropské unie s ohledem na roli otců v kontextu ČR aneb Rozšíření pohledu EU na otcovství – co dodat?”

záznamy přednášejících :

Připravujeme pro vás seminář v Poslanecké sněmovně

PSlogoNárodní centrum pro rodinu ve spolupráci s nadací Hanns Seidel Stiftung si Vás dovolují pozvat na mezinárodní seminář s názvem „Jak se proměňuje rodinná politika členských států Evropské unie s ohledem na roli otců v kontextu ČR aneb Rozšíření pohledu EU na otcovství – co dodat?“, který se bude konat pod záštitou poslankyně Parlamentu České republiky Mgr. Pavly Golasowské  dne  6. 11. 2018 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Můžete se těšit na zajímavé řečníky – kapacity ve svém oboru. Těšíme se na vaši účast!

O rodině v médiích

Paní ředitelka Marie Oujezdská vystoupila jako host v pořadu “Jak to vidí ” dne 3.6.2018 na ČRo Dvojka s názvem Proč dnes mladí lidé tak často váhají založit rodinu? Záznam celého pořadu naleznete zde: 

http://hledani.rozhlas.cz/iRadio/?stanice%5B%5D=%C4%8CRo+Dvojka&porad%5B%5D=Jak+to+vid%C3%AD…&zobrazNevysilane=1&offset=30

Paní ředitelka Marie Oujezdská se rovněž zúčastnila diskusního večera v Knihovně Václava Havla s názvem “Matky v ringu: Rodina, nebo profese”. Záznam celé diskuze naleznete na: 

http://www.vaclavhavel-library.org/cs/index/videa/931/matky-v-ringu-rodina-nebo-profese-20-6-2018

Mezinárodní konference o rodinné politice v médiích

Zpravodajství ČT vysílalo živě o mezinárodní konferenci o rodinné politice pořádané dne 16.4. 2018 Národním centrem pro rodinu a senátním výborem pro Zdravotnictví a sociální politiku –  k dispozici na http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767-studio-ct24/218411058320416/dalsi-casti/6017 od 15 minuty, 46 vteřiny – 25 minuty

O naší konferenci informoval i rakouský  Kathpress:  http://www.kathpress.at/goto/meldung/1623214/tagung-in-prag-hohe-scheidungsrate-erfordert-praevention

Prohlášení Národního centra pro rodinu a Rodinného svazu ČR k ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, tzv. Istanbulské úmluvy

Česká republika podepsala dne 2. května 2016 tzv. Istanbulskou úmluvu. K probíhající a bohužel nedostatečné diskusi a následné ratifikaci Parlamentem ČR vydáváme následující prohlášení:

Nesouhlasíme s ratifikací Istanbulské úmluvy z těchto důvodů:

1) ratifikace Úmluvy nebude mít vliv na právní řád ČR v oblasti  prevence a potírání násilí

2) ratifikace přispěje k posílení nestability vztahů v rodině tím, že pomíjí hodnotu párového života muže a ženy a nahrazuje je bojem proti blíže nevysvětleným genderovým stereotypům.

 

Prevenci a POTÍRÁNÍ NÁSILÍ VŮČI ŽENÁM, zejména v rodině, považujeme za jeden z klíčových úkolů současnosti. Sdílíme názor, že společnost dluží účinnou pozornost nejen samotným obětem, ale i finanční a morální podporu organizacím, které obětem pomáhají. Některé z těchto organizací vkládají do ratifikace Istanbulské úmluvy naději na změnu, očekávají i výrazné zlepšení práce soudů. Základním rysem Istanbulské úmluvy je boj proti násilí dosahovaný nedostatečně vysvětlenými prostředky. Z pohledu mezinárodních úmluv i našeho právního řádu je toto téma ošetřeno dostatečně.

Naopak považujeme za důležité poukázat na jiný dopad Úmluvy, snahu legitimizovat nový způsob chápání člověka. Důraz se přesouvá od muže a ženy jako bio-psycho-sociální a spirituální jednotky k pojmu „gender“. Je pozoruhodné, že „gender“ je historicky poprvé v Úmluvě definován a Úmluva je v tomto kontextu citována i v nedávno přijatém usnesení Evropského parlamentu zaměřeného na obchodní dohody EU, tedy v prostředí, které s problematikou domácího násilí nesouvisí.

Máme obavy z toho, že bude díky ratifikaci Úmluvy ještě více zpochybňována nezbytnost spolupráce muže a ženy při plození, rození a výchově dětí. Společnost NEOCEŇUJE A NEPOJMENOVÁVÁ TO, CO JE PRO JEJÍ přežití nezbytné – VZTAHY V RODINĚ. Ve snaze nikoho nediskriminovat vytváří podmínky pro individuální, životní volby. Bohužel při tom pomíjí biologické a psychosociální danosti pohlaví. V tomto ohledu je Úmluva proti zájmům většinové společnosti, kdy muži a ženy usilují o budování stabilního soužití (manželství) a zázemí pro děti.

V Brně dne 20.6 2018

Marie Oujezdská, ředitelka NCR                    

Jan Zajíček, předseda Rodinného svazu ČR

Mezinárodní konference o rodinné politice

Vážení příznivci rodinné politiky, dne 16. dubna 2018 proběhl v Senátu PČR již XVII. ročník mezinárodní konference o rodinné politice s názvem “Mohou opatření rodinné politiky ovlivňovat rozvodovost?” Zájem o téma byl veliký, jednací sál Senátu byl zcela zaplněn. Pozornost nevzbudilo jen téma, ale i renomovaní přednášející: Daniela Kovářová, Pavel Rataj, dvojice psychologů z Liberce Hana Heindorferová a David Cichák nebo Jeroným Klimeš. Jak bývalá ministryně spravedlnosti a současná prezidentka Unie rodinných advokátů, tak psychologové poukazovali na děti jako na oběti rozvodů (23 000 ročně) a každý ze zorného úhlu svého tématu rozebíral konkrétní důsledky rozpadu manželství rodičů. Velmi zajímavým a komplexním příkladem dobré praxe posloužil bavorský host dr. Franz Thurmaier z Institutu pro výzkum a vzdělávání v komunikační terapii v Mnichově, který prezentoval vzdělávací program v komunikačních dovednostech pro páry, včetně studie dokládající velmi pozitivní vliv vzdělávání na rozvodovost. Konferenci pořádal Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu Parlamentu ČR a Národní centrum pro rodinu ve spolupráci s Rodinným svazem ČR, Nadací Hannse Seidela a vídeňským Institutem pro manželství a rodinu. Zde naleznete program, záznamy přednášek, odkaz na reportáž ČT24. 

F.ThurmaierJ.KlimešRatajPřednášející kompletM.Oujezdská a ČTSál

Seminář o rovných příležitostech

Hlavním motivem veřejné diskuse o rodinné politice se v posledních letech staly rovné příležitosti. Historický vývoj tohoto konceptu, který přímo navazuje na vývoj chápání a uplatnění práv lidí s jakýmkoliv znevýhodněním, se aktuálně výrazně profiluje jako koncept, který se zabývá (ne)rovností mužů a žen a uplatňuje se v mnoha oblastech veřejného prostoru, ale zejména ve vládních vizích a strategiích v oblasti rodinné politiky a politiky zaměstnanosti.

Národní centrum pro rodinu se veřejné diskuse o rovných příležitostech účastní už řadu let. Během těch let se ale pojetí konceptu značně proměnilo a je důvodné se domnívat, že pod pojmem „rovné příležitosti“ si každý představí něco trochu jiného. Tento vývoj se nakonec stal impulsem k uspořádání semináře „Rovnost příležitostí z pohledu rodinné politiky“, který proběhl 20. 9. 2016 v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Seminář se konal pod záštitou poslankyň Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR paní Pavly Golasowské, Jitky Chalánkové a Niny Novákové a spolu s Národním centrem pro rodinu ho pořádala Asociace center pro rodinu.

V programu semináře zazněly příspěvky, které nabízely širší a provázanější kontext pro úvahy, jaké místo má koncept rovných příležitostí v demokratické společnosti, jaký vliv má jeho uplatňování na podobu veřejných politik a na jaká východiska při jeho aplikaci je dobré nezapomínat. Úvod do problematiky a velmi zřetelnou ilustraci východisek, které stály na začátku formování konceptu rovných příležitostí, obsahoval příspěvek doc. Haralda Christiana Scheue, specialisty na právo EU a mezinárodní a evropskou ochranu lidských práv, pedagoga Pf UK a člena Rady vlády pro lidská práva. Jeho úvaha se týkala mimo jiné  ekonomické teorie práva, která ovlivňuje veřejné politiky i v oblastech, které jsou daleko více spojeny s individuálními lidskými osudy a pokouší se ekonomicky motivovat procesy postavené na vzájemné úctě, respektu a mezilidských vztazích.

Odborná platforma Mikrojesle a Národní centrum pro rodinu

V průběhu roku 2016 se Národní centrum pro rodinu podílelo na spolupráci odborné platformy MPSV, jejímž cílem bylo nastavení parametrů služby nerodičovské péče o nejmenší děti, tzv. mikrojeslí. NCR se dlouhodobě věnuje přenosu dobré zahraniční praxe, v tomto případě jsme se inspirovali zejména rakouským a německým vzorem „denních matek a otců“ (Tagesmutter, Tagesvater).

Platforma pracovala na analýze dosavadních forem nerodičovské péče a na vhodném profesním profilu pečujících osob, současně probíhala velmi dynamická diskuse o tom, jaké má mít poskytovaná služba parametry. Současně s prací odborné platformy už vznikaly první mikrojesle podporované z prostředků ESF.

Jistou dobu se zdálo, že zájmem platformy je vymezení parametrů dvou typů služby: mikrojeslí (pod tím názvem si snadno představíme malou, maximálně čtyřčlennou skupinu dětí ve věku 6 měsíců až tři roky, o které pečuje více pečujících) a podobné služby poskytované v soukromí, v bytě pečující osoby, která má ve skupině případně i vlastní děti. Současně jsme upozorňovali na odlišný charakter a cíle péče o takhle malé děti: nejde o vytvoření prostoru pro návrat pečujícího rodiče na trh práce, protože tak malé děti by měly strávit v nerodičovské péči maximálně jednotky hodin týdně (viz výstupy ze semináře o nerodičovské péči, který NCR uspořádalo na podzim 2017). Připomínali jsme osvědčenou zahraniční praxi, kdy ve skupině denních matek jsou děti v širším věkovém rozpětí, takže to připomíná spíš sourozeneckou skupinu, a upozorňovali jsme i na to, že služba „denních matek“ je vnímána jako doplňková, pokrývající např. situace, kdy rodiče potřebují navštívit lékaře, vzdělávat se, nebo mít bezpečné místo pro starší dítě mezi školním vyučováním a kroužkem.

V podobném duchu jsme zpracovali i příspěvek o zahraniční praxi a doporučení pro její možný přenos do českého prostředí, který měl být součástí analýzy pečujících osob. Současně vznikal návrh na legislativní a systémové uchopení tohoto nového typu péče o děti. Ani jeden z materiálů není na webových stránkách odborné platformy uveden, přinášíme tedy alespoň pracovní verzi „Analýzy a a zhodnocení dosavadního systému vzdělávání osob pečujících o malé děti“, do níž jsme přispěli kapitolou o zahraničních zkušenostech.