Proč se soustřeďuje zájem společnosti na rodinu?
	aneb
	Co společnost od rodiny očekává a jak rodina tato očekávání naplňuje?

Zdravá společnost žije ze vzájemné solidarity jednotlivců i generací a investuje do budoucnosti. Základní buňkou takové společnosti je době odpovídající forma rodiny. Dnes si uvědomujeme, že spoluutvářet budoucnost předpokládá potřebnou dávku odvahy i ochoty.

Rodina jako taková je tedy nejstarší institucí lidstva. Vždy se vyznačovala solidaritou tří generací - prarodičů, rodičů a dětí. Od vzniku tzv.západoevropského typu manželské rodiny před několika sty lety byl největší nárok kladen na rodičovskou generaci. Ta pečovala jak o stárnoucí rodiče, tak o děti, u nichž měla po několika letech "zajištěné stáří". Ve druhé polovině 19. století se postupně začala tato situace měnit. Péče o nejstarší generaci "zespolečenštěla" - byl zaveden starobní důchod. Generace v produktivním věku tedy nadále "živila" předchozí generaci, ale zprostředkovaně. Protože míra porodnosti zavedený systém neohrožovala, nebylo důležité zdůrazňovat vazbu děti - rodiče - zajištěné stáří. V dnešní době ale míra porodnosti nedosahuje ve většině vyspělých zemí úrovně (2,1 dítěte na ženu), která by zajistila prostou reprodukci obyvatelstva. Narůstá počet dobrovolně bezdětných párů. (V Německu je 25 % trvale bezdětných manželství a 40 % bezdětných vysokoškolaček.)
Demografové i ekonomové hledají řešení: cesty jak zajistit třetí generaci - jejíž věk se neustále zvyšuje - důstojnou životní úroveň i odpověď na otázku, v čem je současný trend ovlivnitelný prorodinnými opatřeními a v čem ukazuje na přirozený vývoj.